Evropská centrální banka řeší, zda zvýšit úrokové sazby

Euro před dnešním zasedáním rady Evropské centrální banky oslabilo. Koruna si před tím, než zasednou čeští radní, drží včerejší úrovně. Ani od jedné instituce přitom trh neočekává žádné dramatické změny. Sazby, jak se analytici shodují, zůstanou na stávajících úrovních. O to zajímavější bude sledovat, co bankéři řeknou po měnovém zasedání. Kvůli inflaci poháněné rychle rostoucími cenami komodit totiž jak Frankfurt tak i Praha vyslaly signály, že by se sazby mohly zvýšit dříve, než se čekalo.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Euro

Euro | Foto: Marián Vojtek

Rostoucí ceny volají po utažení měnové politiky, pomalý hospodářský růst naopak žádá nízké sazby, které zajistí, že je v ekonomice dostatek peněz, což ji pomůže nastartovat.

Přehrát

00:00 / 00:00

O těžké pozici centrálních bankéřů mluvil na Rádiu Česko Jan Krajíček z Ekonomicko-správní fakulty brněnské Masarykovy univerzity

„Jsem přesvědčen, že rozhodování centrálních bankéřů je v takové situaci nesmírně složité. Centrální bankéři jsou pod několika tlaky. V rostoucí inflaci by měly růst úrokové sazby, na druhou stranu nízké úrokové sazby zlevňují obsluhu státního dluhu, zlevňují získávání peněžních prostředků obyvatel pro banky. Jsou to věci, které jsou v protikladu a centrální banky musí mezi tím balancovat, což je pro ní obtížné,“ říká Jan Krajíček z Ekonomicko-správní fakulty brněnské Masarykovy univerzity.

„Osobně jsem přesvědčen, že nízké úrokové sazby ještě nějakou dobu vydrží. Navíc pokud by ČNB zvedla sazby, dále by posílila korunu,“ uvádí Krajíček a pokračuje:

„Z pohledu Evropské centrální banky Evropská unie emitovala obrovské množství dluhopisů. Pokud by ECB uvolnila sazby, zdražila by se obsluha tohoto dluhu. Je to pořád dvojí rozhodnutí mezi tím, co bude stát obsluha dluhu a jak zkrotit inflaci.“

V souvislosti se současnou situací se bouřlivě diskutuje o tom, co by měly centrální banky sledovat - takzvanou jádrovou inflaci, do které se třeba nyní rychle rostoucí ceny potravin nezapočítávají, a nebo inflaci, která bere v potaz vše.

„Myslím si, že by se mělo sledovat vše. Aby to nedopadlo jako za socialismu, kdy se říkalo, že inflace není, protože lokomotivy se nezdražily,“ dodává Krajíček.

Roman Chlupatý, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme