Evropská centrální banka zřejmě obnoví nákup dluhopisů

Zřejmě největší test dosavadního působení ve vedení Evropské centrální banky (ECB) dnes čeká jejího prezidenta Maria Draghiho. Před časem totiž slíbil, že ECB použije všechny možné prostředky, aby zabránila pádu eurozóny. Pokud se ale ukáže, že si Draghi ukousl větší sousto, než jaké může pozřít, odrazí se to negativně na eurozóně.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi | Zdroj: Reuters

Hlavním strašákem je dluhová krize. List Süddeutsche Zeitung naznačuje, že Draghi představí pro boj s ní dvoukolejný plán. Podle deníku se Draghi pokusí navrhnout využití zdrojů z Evropské centrální banky i evropského záchranného fondu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ekonomická redaktorka Radiožurnálu Jitka Hanžlová zjišťovala, jaká jsou očekávání ohledně jednání ECB

Za ty by se pak kupovaly italské a španělské dluhopisy. Ideálně toto opatření stlačí úrokové sazby, za které si obě země půjčují.

Nákupy vládních dluhopisů banka zastavila před třemi měsíci, do té doby na ně ale už vynaložila 211 a půl miliardy eur.

„Tento program je velmi kontroverzní, to vedlo k jeho zastavení. Čili já si klidně dovedu představit, že ECB opět začne nakupovat tyto dluhopisy, ale ty objemy budou zřejmě takové jako v minulosti, kdy se jednotlivé nákupy měřily spíše na desítky miliard. A není to něco, co by dokázalo zásadním způsobem pohnout cenami španělských nebo italských dluhopisů,“ myslí si bývalý viceguvernér České národní banky, dnes ředitel konzultingu Delloite Luděk Niedermayer.

Mandát ECB podle něj má své limity, které Draghimu brání přijít se skutečně revolučním řešením. Záchranný fond považuje Niedermayer za mnohem lepší cestu.

Opětovný nákup dluhopisů ale asi podpoří i Rada guvernérů, která se schází právě dnes. Je ovšem také možné, že Draghi bude jen vysvětlovat a upřesňovat svá nedávná slova.

Každopádně na výsledné řešení si budeme muset ještě počkat. Německý nejvyšší soud totiž posuzuje ústavnost nejen evropského záchranného fondu. Svůj verdikt oznámí 12. září.

Čekání na zásadní krok

Očekávání, jak zasedání Evropské centrální banky dopadne, hýbe poslední dobou velmi výrazně myslí makléřů i jejich chováním na devizových a akciových trzích. Jejich vybuzené předpoklady hrají větší roli než to, co se pak skutečně stane.

Přehrát

00:00 / 00:00

Bývalý viceguvernér České národní banky, dnes ředitel konzultingu Delloite Luděk Niedermayer si nemyslí, že problémy eurozóny by měla řešit jen ECB

Je to důsledek velké nejistoty. Nedá se odhadnout, kam se bude hospodářství Evropské unie, ale i rozvojových ekonomických lídrů, jako jsou Čína a Indie, dál ubírat. Převažují ale negativní signály.

Evropská ekonomika začíná podle dostupných dat mířit do recese.

„Vypadá to, že evropská dluhová krize, která dopadala především na finanční trhy, dostávala je do stresu, začíná negativně dopadat do reálné výkonnosti ekonomik. Firmy přestávají investovat, jsou opatrné, spotřebitelé, domácnosti přestávají utrácet,“ řekl analytik Komerční banky Jan Vejmělek.

Jak na tom bude konkurenceschopnost a výkonnost evropské ekonomiky, navíc stále více ovlivňují politici. I proto jsou trhy tak nejisté a chytají se každého náznaku. Obchodníci tedy doufají, že jim rozhodnutí Evropské centrální banky zajistí zisk.

Přehrát

00:00 / 00:00

Analytik Komerční banky Jan Vejmělek ve Světě o deváté

Minulý měsíc podpořila banka ekonomiku eurozóny snížením základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na rekordní minimum 0,75 procenta. Podobný krok se ale dnes nečeká.

Pokud dnes centrální banka nesáhne k zásadnímu kroku, posílí dolar vůči euru. Pokud banka něco udělá, dolar zřejmě prudce oslabí. Jiné je to u dluhopisů.

Výnosy španělských a italských státních dluhopisů začaly klesat. Ti, co Evropské centrální bance nevěřili, dluhopisy totiž už dávno prodali, a ti, kteří centrální bance věří, je neprodávali, protože spekulovali, že banka po nich vytvoří umělou poptávku.

Silná měnová unie jako základ

Neotřelé řešení krize nabídl v listu Finacial Times šéf německého institutu Ifo Hans-Werner Sinn a profesor mnichovské univerzity Friedrich Sell. Navrhují změnit eurozónu v otevřenou měnovou unii, kterou by členové v problémech mohli dočasně opustit. Zavedením vlastní měny by obnovili svou konkurenceschopnost a později se znovu mohli vrátit k euru.

„Toto je úplně špatná představa. Protože v okamžiku, kdy by bylo jasné, že země, které se dostanou do problémů, opustí měnovou unii, tak se celá měnová unie rozklíží. Právě robustnost měnové unie je jediný způsob, jak zajistit její trvání,“ nesouhlasí Niedermayer.

Dodává, že z finančního hlediska je nevhodné, aby země v problémech zaváděla vlastní měnu, protože ta výrazně propadne ve své hodnotě a prakticky nikdo tak o ni nebude mít zájem.

Jitka Hanžlová, Václav Pešička, Tomáš Pavlíček, Adéla Havránková, Barbora Kreuzerová, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme