Evropská komise může podle expertů nechtěně podpořit růst kriminality
Před dopady regulace tabákového trhu, které připravuje Evropská komise, varuje dnes zveřejněná zpráva výzkumného střediska dvou italských univerzit. Zprávu vypracovalo renomované středisko pro výzkum kriminality, které používá uznávanou a všeobecně akceptovanou metodiku posuzování rizik zločinnosti.
Použilo vědeckou metodu, která zkoumá rizikové dopady právních předpisů. Používá indikátory, které mohou odhalit důsledky, se kterými tvůrci zákonů zřejmě nepočítali. Pracovníci společného výzkumného centra Transcrime, na kterém se podílí milánská a trenstská univerzita, došli k závěru, že připravovaná regulace tabákového trhu může zvýšit kriminalitu a organizovaný zločin. Zločincům může otevřít dvířka k větším ziskům.
Výzkum Transcrime také financovala firma Philip Morris. Vědci zdůrazňují, že na jejich práci to nemělo žádný vliv. Že použili obvyklou a uznávanou metodu. A bez ohledu na způsob financování jsou jejich závěry logické.
Možné dopady regulace tabákového trhu v EU rozebrala Jitka Hanžlová v Dopoledním Radiožurnálu
Evropská komise například navrhuje, aby cigarety nebyly vystavovány na místě prodeje, aby nebyly vidět. A také aby balení všech značek a všech výrobců byla stejná. Aby měla například stejnou bílou nebo hnědou barvu a aby stejným písmem byl napsán i název značky.
To ovšem podle studie povede k tomu, že se více budou prodávat nelegální cigarety a že se také budou více pašovat. Pro spotřebitele totiž bude obtížnější odhalit padělek.
To samozřejmě znamená pro vlády jednotlivých zemí riziko, že vyberou méně peněz na daních, kterým tabákové výrobky podléhají. Protože pašeráci, podloudníci a podvodní výrobní daně platit nebudou a pro zákazníky budou jejich cigarety levnější.
V EU patří cigarety k nejvíce zdaněným výrobkům. Obecně ukládají vlády na tabákové výrobky tři druhy daní. Jednak spotřební daň, která se obvykle vztahuje také na alkohol a pohonné hmoty. Pak je to daň z přidané hodnoty. A pokud se zboží dováží ze zahraničí, pak také celní poplatky. Nic z toho nemusí podvodníci platit a kynou jim proto lákavé možnosti.
Světová zdravotnická organizace odhaduje, že ilegální, neregulovaný černý trh s cigaretami čítá až 600 miliard cigaret ročně neboli 11 % celosvětové spotřeby. Zpráva vytvořená společností KPMG uvádí, že jen v Evropské unii se v roce 2010 spotřebovalo přes 64 miliardy ilegálních cigaret. To podle odhadů Evropského úřadu pro boj proti podvodům odpovídá ročním ztrátám v národních příjmech za celou unii ve výši přibližně 10 miliard eur za každý rok.
Samozřejmě regulace není zákaz, a tak určitě nevyvolá takovou vlnu zločinnosti jako pověstná prohibice ve Spojených státech. Ale je jasné, že úředníci, kteří mají touhu regulovat trh, a to nejen s tabákem, ale s jakoukoli jinou komoditou, by měli opravdu odpovědně zkoumat i možné důsledky, které to vyvolá. A možná i s ohledem na to svoji regulaci trochu regulovat.
