Evropská komise navrhne přísnější pravidla pro banky
Evropská komise chce napříště předcházet finančním krizím. Komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy dnes navrhne přísnější pravidla pro banky. Mají komerční finanční ústavy nutit ke spoluúčasti na aktivech, se kterými obchodují. Měl by se také zesílit dohled centrálních bank nad peněžními ústavy.
Návrh směrnice o kapitálové přiměřenosti počítá s tím, že investiční banky by se musely podílet na riziku při obchodování s finančními deriváty. Měly by si nechávat nejméně 5 % podíl v nich. Směrnice by také omezila velikost mezibankovních obchodů na 150 milionů eur pro jednotlivé případy.
Nad komerčními bankami by měly bdít ne jen národní regulátoři, kterými jsou centrální banky, ale nově v celoevropském měřítku kolegium regulátorů. Aby se pravidla dodržovala ve všech členských státech.
Nejde ale o okamžité řešení současné krize. I kdyby ale směrnice začala platit ještě tento rok, členské státy by měly 2 roky na to, aby jí přizpůsobily své zákony.
Tento týden se také setkají zástupci největších evropských ekonomik Francie, Německa, Itálie a Velké Británie s prezidentem Evropské centrální banky Jeanem-Claudem Trichetem. Tam se rozhodne, zda bude unie řešit důsledky světové finanční krize na úrovni jednotlivých vlád jako doposud, nebo se pokusí vymyslet celounijní řešení. Finanční krize zatím postihla z evropských zemí nejvíce Irsko a Belgii.
Finanční krize zatím postihla z evropských zemí nejvíce Irsko a Belgii.
Americký Senát dnes bude hlasovat o plánu na záchranu finančního systému. Podporu 700 milionů dolarů odmítla v pondělí schválit Sněmovna reprezentantů. Prezident George Bush ale tvrdí, že záchranu bank a dalších finančních institucí přesto nakonec prosadí.
Akciové trhy se zklidňují
V naději na přijetí plánu včera ožily i akciové trhy. Výjimkou není ani pražská burza. Pád akcií na ní zastavily nejen naděje na přijetí amerického záchranného plánu. Veřejnost se pokusila uklidnit i ČNB. Podle ní je domácí finanční systém od krize poměrně izolovaný a k panice není důvod.
Ani zahraniční vlastníci českých bank nepatří do finančních skupin, nejvíc postižených krizí. Tuzemské banky také netrpí nedostatkem kapitálu - jsou jen minimálně závislé na finančních zdrojích ze zahraničních trhů. Navíc po sanaci, kterou české bankovnictví už prošlo, je teď podíl nesplácených úvěrů poměrně nízký. S tím souhlasí i finanční analytici. Podle nich se krize může v Česku projevit jinak než pádem bank, snížením výkonu firem, růstem cen a vyšší nezaměstnaností.
