Evropská unie by měla na Kypru převzít zodpovědnost, říká šéf Saxo Bank
Kyperský parlament má dnes hlasovat o plánu, který by měl zemi zachránit před bankrotem. Čas má do pondělka, jinak Evropská centrální banka přestane poskytovat kyperským finančním ústavům nouzovou pomoc. Nejspíš to ale nestihne, říká výkonný ředitel Saxo Bank Lars Christensen v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas.
Kypr nyní závodí s časem, do pondělí musí podle podmínek Evropské unie sehnat peníze. Stihne to?
To pochybuji a navíc mi to celé přijde jako dost neúčinný proces. Cesta, kterou zvolila Evropská unie, je lpění na termínech, ale myslím, že ho nakonec posune. Evropské unii totiž skutečně záleží na tom, aby se tenhle problém vyřešil.
Na druhou stranu to asi nebude jen unie, kdo bude klást podmínky. Kypr nemá co ztratit a může být ve vyjednávání docela tvrdý. Nakonec ale podle mě k dohodě dojde, protože eurozóna Kypr potřebuje.
S výkonným ředitelem Saxo Bank Larsem Christensenem hovořila o kyperské krizi redaktorka ČRo Barbora Kreuzerová.
Jak se díváte na plán záchrany, který Kypr má?
Původní plán, tedy zdanění bankovních vkladů, byl teď znovu odložen a to je určitě správné rozhodnutí. Myslím, že musí být jasné, že všechny vklady v bankách jsou v bezpečí. Jakmile začne kdokoli vysílat opačné signály, bude to velmi nebezpečné a to nejen pro Kypr, ale pro celou eurozónu.
Co se týče těch plánovaných řešení, je těžké říct, jestli obstojí nějaké z těch, které jsou teď na stole. Myslím, že to nakonec dopadne úplně jinak, záleží na způsobu vyjednávání. Ve hře je taky ještě víc hráčů, byla by chyba nepočítat dál s Ruskem.
Vlastně si myslím, že Evropská unie má teď docela slabou pozici, protože musí Kypr zachránit. Nikdo nedokáže říct, jaké by byly následky případného bankrotu, ale jisté je, že by se to dotklo všech slabších zemí eurozóny.
Ruský premiér Dmitrij Medvěděv v minulých dnech kritizoval podmínky, které Evropská unie Kypru nadiktovala. Podle něj jsou příliš tvrdé. Jak se na to díváte vy?
Myslím, že Evropská unie nepřijímá zrovna chytrá rozhodnutí. I když se mluví obecně o problémech celé eurozóny, tak si nemyslím, že Evropská unie v minulosti našla jakékoli inteligentní řešení. Většinou rozhoduje v panice a dřív než si promyslí, co tím vlastně všechno způsobí.
Možná je to tím, že moc nerozumí trhu. Ale to, co unie doporučuje v tomhle případě, to je vážně katastrofa, hlavně pro investory. Přitom eurozóna je na penězích zvenčí závislá. Nevěřím, že by chtěla Evropská unie vyslat investorům vzkaz: „Jestli u nás chcete investovat, tak pojďte, ale počítejte s tím, že vám významnou část vašich peněz sebereme.“
To by nebylo zrovna moudré. Hlavní problém je podle mě v tom, že eurozóna je špatný projekt a kdykoli se pokusí napravit nějaký problém, tak tím řešením způsobí nějaký další.
Zásobování Kypru kvůli zavřeným bankám vázne. Jednání s Ruskem zkrachovalo
Číst článek
Co by bylo pro Kypr lepší? Pomoc od Evropské unie a Evropské centrální banky nebo záchrana od Ruska?
Evropská unie bude určitě hodně tlačit na to, aby dokázala najít řešení, protože je jejím dlouhodobým cílem například zmenšit závislost států Evropské unie na ruských energetických zdrojích. Jestli unie teď připustí, aby se na Kypru Rusko angažovalo, tak to bude ukázka velmi špatného řízení.
Na druhou stranu úplně chápu Rusy, kteří jsou vývojem na Kypru zneklidnění a chtějí se do něj nějak zapojit. Rusové mají v tamních bankách peníze, podporují tak zemi, která je v Evropské unii a oni i díky tomu měli pocit záruk.
Tohle všechno ale nezpůsobili Rusové, ani kyperští zaměstnanci nebo obchodníci, ti s tím nemají nic společného. Myslím, že by Evropská unie měla převzít na Kypru zodpovědnost za to, co způsobila, a měla by rychle najít rozumné řešení.
Přežije evropská měna případný bankrot Kypru?
Myslím, že by nejbližší budoucnost euro přežilo. Ta částka, kterou by musela Evropská unie uvolnit, by totiž nebyla nijak velká. Na záchranu Řecka se už vyplýtvalo mnohem víc a unii to nepoložilo. Samozřejmě je tu ale riziko dominového efektu, který by začal tlačit na všechny slabší země eurozóny.
V dlouhodobějším horizontu sice zastávám názor, že euro není životaschopná měna, Kypr ale nebude tím, kdo euro položí. Osobně bych byl ale velmi překvapen, kdyby tady euro bylo ještě za deset let.
A jaké má naopak šance Kypr bez eura, vyhne se bankrotu?
Každý má v tuhle chvíli zájem na tom, aby se bankrotu podařilo předejít, ale pokud se Kypr rozhodne z eurozóny vystoupit, tak k bankrotu dojde. Představte si situaci, do které se dostanou tamní banky, ten tlak, který na ně budou vyvíjet investoři.
Někteří toho mají už teď dost. Řeknou si: „Dobře, s tímhle už nic nenaděláme, zaplatíme, co bude potřeba, ale pak jdeme pryč.“ Spousta lidí přesune své peníze jinam. Paradoxně je ale podle mě zřeknutí se eura jediné, co může Kypr postavit zpátky na nohy.
Mohli by znovu zavést lokální měnu, což by ekonomice pomohlo. Ale popravdě, Kypr strávil posledních deset let tím, že vytvářel na svém území centrum finančních institucí, a to je teď nejspíš zničeno.
Bylo do toho zapojeno hodně lidí, pracovníci v administrativě, právníci, ale také lidi pracující ve službách. I kdyby se Kypr zachránil a zůstal finančním centrem, už nikdy nebude pro investory a bankovní domy tak atraktivní jako dřív.
