Roční míra inflace v eurozóně prudce zrychlila, dostala se na 1,3 procenta

Míra inflace v eurozóně v březnu prudce vzrostla, v ročním vyjádření se dostala na 1,3 procenta, zatímco v únoru činila 0,9 procenta. Ve svém rychlém odhadu to ve středu oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Podle analytiků může jít pouze o přechodnou záležitost, která by ale později v letošním roce mohla inflaci zvýšit i nad dvouprocentní cíl Evropské centrální banky. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.

Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Roční míra inflace v eurozóně prudce zrychlila (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Loni v březnu činila roční inflace v eurozóně 0,7 procenta. Meziměsíčně se ceny letos v březnu zvýšily o 0,9 procenta.

Státní dluh letos podle ministerstva překoná hranici 2,5 bilionu. Na konci roku 2023 už bude přes tři

Číst článek

Roční míra inflace až do konce loňského roku setrvávala v negativním pásmu, eurozóna se tedy potýkala s deflačním vývojem. Ještě v prosinci roční pokles činil 0,3 procenta, v lednu už se ale inflace vrátila a dosáhla 0,9 procenta.

Růst za březen je v souladu s odhady analytiků v anketě agentury Reuters. Zvyšovaly se zejména ceny energií, které vzrostly o 4,3 procenta po poklesu o 1,7 procenta v únoru.

Ceny služeb se zvýšily o 1,3 procenta, a jen mírně tak zrychlily tempo z únorového meziročního růstu o 1,2 procenta.

Evropská centrální banka silný březnový růst cen očekávala a upozornila, že inflace by se do konce roku mohla dostat nad cíl centrální banky, který je stanoven těsně pod dvěma procenty. Po přechodném vzestupu centrální banka očekává, že se růst cen zmírní a v dalších letech se bude pohybovat pod cílem Evropské centrální banky.

Po 13 letech začne v Česku opět investovat Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Podpoří menší podniky

Číst článek

Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, v březnu zpomalila. V ročním vyjádření sestoupila na jedno procento z únorové hodnoty 1,2 procenta, zatímco analytici čekali, že se nezmění.

Ekonomové se domnívají, že nynější růst inflace je spíše technického rázu a že jsou za ním faktory, jako je například nízká srovnávací základna po loňském kolapsu cen ropy, anebo vliv zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) v Německu.

Základní faktory ale stále ukazují na slabý růst a na výrazné nevyužité kapacity v ekonomice. Eurozóna se na velikost před pandemií zřejmě nevrátí dříve než koncem příštího roku.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme