Roční míra inflace v eurozóně prudce zrychlila, dostala se na 1,3 procenta
Míra inflace v eurozóně v březnu prudce vzrostla, v ročním vyjádření se dostala na 1,3 procenta, zatímco v únoru činila 0,9 procenta. Ve svém rychlém odhadu to ve středu oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Podle analytiků může jít pouze o přechodnou záležitost, která by ale později v letošním roce mohla inflaci zvýšit i nad dvouprocentní cíl Evropské centrální banky. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.
Loni v březnu činila roční inflace v eurozóně 0,7 procenta. Meziměsíčně se ceny letos v březnu zvýšily o 0,9 procenta.
Státní dluh letos podle ministerstva překoná hranici 2,5 bilionu. Na konci roku 2023 už bude přes tři
Číst článek
Roční míra inflace až do konce loňského roku setrvávala v negativním pásmu, eurozóna se tedy potýkala s deflačním vývojem. Ještě v prosinci roční pokles činil 0,3 procenta, v lednu už se ale inflace vrátila a dosáhla 0,9 procenta.
Růst za březen je v souladu s odhady analytiků v anketě agentury Reuters. Zvyšovaly se zejména ceny energií, které vzrostly o 4,3 procenta po poklesu o 1,7 procenta v únoru.
Ceny služeb se zvýšily o 1,3 procenta, a jen mírně tak zrychlily tempo z únorového meziročního růstu o 1,2 procenta.
Evropská centrální banka silný březnový růst cen očekávala a upozornila, že inflace by se do konce roku mohla dostat nad cíl centrální banky, který je stanoven těsně pod dvěma procenty. Po přechodném vzestupu centrální banka očekává, že se růst cen zmírní a v dalších letech se bude pohybovat pod cílem Evropské centrální banky.
Po 13 letech začne v Česku opět investovat Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Podpoří menší podniky
Číst článek
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, v březnu zpomalila. V ročním vyjádření sestoupila na jedno procento z únorové hodnoty 1,2 procenta, zatímco analytici čekali, že se nezmění.
Ekonomové se domnívají, že nynější růst inflace je spíše technického rázu a že jsou za ním faktory, jako je například nízká srovnávací základna po loňském kolapsu cen ropy, anebo vliv zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) v Německu.
Základní faktory ale stále ukazují na slabý růst a na výrazné nevyužité kapacity v ekonomice. Eurozóna se na velikost před pandemií zřejmě nevrátí dříve než koncem příštího roku.
