Evropská unie musí začít šetřit, tvrdí Švédové i šéf eurozóny

Země Evropské unie nesmí pokračovat v žití na dluh. Tvrdí to Švédové, kteří se po Češích ujali předsednictví sedmadvacítky. Během následujícího půl roku o tom budou chtít přesvědčit ostatní země Unie. Dnes budou mít první příležitost: v Bruselu se uskuteční schůzka ministrů financí zemí společenství.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

šéf eurozóny Jean-Claude Juncker | Foto: NATO

Švédové nechtějí do hospodářství lít další peníze. Současný protikrizový stimul je podle jejich mínění dostatečný. Stockholm naopak požaduje, aby Unie už teď přemýšlela, jak své dluhy splatí. Rozpočtové schodky se v sedmadvacítce šplhají do rekordních výšin. Podle Švédska je nutné začít s jejich odstraňováním ihned poté, co se do Evropy vrátí růst. K tomu má podle odhadů dojít v polovině příštího roku. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ale nedávno nutnost opatrné rozpočtové politiky zpochybnil.

Švédské předsednictví naopak podpořil šéf eurozóny Jean Claude Juncker spolu s eurokomisařem pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquínem Almuniou, když vyzvali země eurozóny i Unie ke snižování rozpočtových schodků. "Jsme přesvědčeni, že deficity pro léta 2009 a 2010 musejí být sníženy, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost veřejných financí," řekl Juncker. Uvedl také, že hospodářský růst v zemích platících eurem bude kvůli současné hospodářské a finanční krizi v budoucnu nižší. Krize totiž podle něj způsobila hospodářstvím v eurozóně trvalé škody a její růstový potenciál je tak do budoucna vážně narušen. Unie se zavázala ke snižování rekordních deficitů ruku v ruce s obnovením růstu. K tomu má podle posledních předpovědí dojít v polovině příštího roku.

Juncker se navíc domnívá, že je třeba, aby se celá evropská ekonomika zaměřila více směrem výzkumu. "Růstový potenciál eurozóny by mohl spadnout z 2,2 procenta pod jedno procento v letošním a příštím roce. Propad může být ještě větší, pokud vlády nepřijmou dostatečně silná opatření," uvedl Juncker. Podle Almunii navíc ještě nenastal okamžik, kdy by vlády měly úplně přestat podporovat ekonomiky finančními injekcemi, ale už by se pomalu měly zamýšlet nad strategiemi, které přijmou v době, kdy hospodářství začne oživovat.

Ekonomika eurozóny a i celé EU se přitom v posledních měsících propadá nejrychleji v historii. HDP eurozóny v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně propadl o 4,8 procenta. V červnu se navíc poprvé v historii v zemích, které platí eurem, objevil jev zvaný deflace, tedy pokles spotřebitelských cen, který může mít negativní dopady - snižuje tržby firem a vede tudíž k nárůstu nezaměstnanosti. Podle Junckera ale tento scénář v současnosti nehrozí. "Navzdory celkovému poklesu cen v červnu by bylo totálně mylné hovořit o tom, že jsme na hraně deflace v eurozóně," dodal lucemburský premiér. Juncker se domnívá, že spotřebitelské ceny letos ještě porostou, přičemž inflaci by měl oživit očekávaný růst cen ropy.

Alena Adámková, Ondřej Houska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme