Evropská unie plně otevírá Čechům pracovní trh
Úplné otevření unijního pracovního trhu pro pracovníky z nových členských zemí nezpůsobí podle Evropské komise žádnou pohromu. Dneškem padají i poslední omezení pro občany osmi členských zemí, které do unie vstoupily v roce 2004. Otevírají se pro ně i pracovní trhy Německa a Rakouska, které plně využily sedmileté přechodné období omezení pro pracovníky z nových členský států.
Evropská komise neočekává velký příliv zájemců o zaměstnání na pracovní trhy Německa nebo Rakouska po padnutí poslední překážky volného pohybu pracovních sil z osmi nových členských zemí. Nejvíce jich využilo možnosti hledat práci ve Velké Británii a Irsku.
Mezi lety 2004 a 2010 se počet občanů nových členských zemí v těchto státech zvýšil o milion a 300 tisíc. To je ale v porovnání s 19 miliony přistěhovalců z neunijních zemí v 15 starších členských státech číslo hodně nízké.
Komise odhaduje, že za čtyři roky bude v zemích evropské patnáctky žít a pracovat necelých tři a půl milionu lidí z osmi mladších členských zemí a v roce 2020 jich budou necelé čtyři miliony. To bude stále méně než jedno procento jejího obyvatelstva.
Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka se o velké změny nejedná. „Sedm let od vstupu České republiky do Evropské unie mají čeští občané možnost pracovat v naprosté většině zemí EU bez jakéhokoli omezení. Německo a Rakousko si celých sedm let držely platnost přechodných období, nicméně kdo individuálně chtěl, nebyl problém se v Rakousku i Německu nechat zaměstnat,“ říká.
V České republice zaměstnanci chybět nebudou, tvrdí Drábek. „V současné době míra nezaměstnanosti v Rakousku i v Německu vůči okolním státům není příliš vysoká. Je jedna z nejmenších v Evropské unii. I tak je vyšší než před třemi lety. To znamená, že Němci i Rakušané chtějí spíše tlačit na to, aby se zaměstnávali více domácí než zahraniční pracovníci,“ říká Drábek.
Také vyvstává otázka, zda dnešním dnem končí opravdu všechna omezení pro podnikatele. „Principiálně by skončením přechodného období měly padnout všechny bariéry. V tuto chvíli zůstávají pouze vnitřní administrativní bariéry. To už je na jednotlivých ministerstvech, ministrech a úřednictvích, aby velmi pečlivě sledovali, zda například v Rakousku nebo v Německu náhodou nevyrostly jiné náhradní administrativní bariéry,“ vysvětluje Drábek.
Přínos a úleva pro české firmy
České podnikatelské subjekty mohou od dnešního dne na německém a rakouském trhu působit za stejných podmínek jako tamní firmy. Hospodářská komora České republiky se však neobává zásadního odlivu pracovních sil z Česka. Její prezident Petra Kužel řekl, že ho k tomuto názoru vedou výsledky průzkumu i zkušenost. Myslí si, že pro české firmy bude uvolnění trhu přínos.
„České firmy samozřejmě mohou podnikat na nových trzích. Je to pro ně zajímavá příležitost, ale mnohé české firmy, které už tuto ambici měly, na těchto trzích už působí. Čili je to jenom dokreslení toho celého principu uvolňování pracovního trhu v celé Evropě,“ řekl Petr Kužel.
Úlevu a přínos pro české firmy vidí i ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek: „Bude to administrativní a věcná úleva pro naše firmy. Zejména české stavební firmy byly v minulých letech výrazně znevýhodňovány tím, že v Německu nebo v Rakousku při například veřejných zakázkách musely předem nahlásit své zaměstnance. To už teď snad padne,“ myslí si.
České firmy tedy mohou dodávat do Německa a Rakouska své výrobky a služby a také v těchto zemích získávat zakázky a vysílat tam své zaměstnance.
