Evropská unie se chystá uvalit embargo na dovoz íránské ropy
Evropská unie uvalí embargo na dovoz íránské ropy. Včera vpodvečer se na tom podle zákulisních informací dohodli evropští diplomaté. Ti mají oficiálně dohodu posvětit 30 ledna, tvrdí britský list Telegraph. Zákaz dovozu pak má začít platit o něco později. Barel na to zareagoval posílením až do blízkosti osmiměsíčního maxima. Ještě výraznějšímu zdražení zabránily obavy z další eskalace evropské dluhové krize. Ta by totiž oslabila poptávku po komoditách.
Na jedné straně stojí evropské embargo a slovní přestřelky mezi Íránem a Spojenými státy. Na druhé očekávané zpomalení světové ekonomiky.
Podle analytika společnosti Colosseum Petra Čermáka se dá očekávat vysoká volatilita a rozkolísanost cen:
„Situace mezi nabídkou a poptávkou je stále napjatá, navíc rezervní kapacita kartelu OPEC je poměrně nízká, to znamená, že jakékoli případné výpadky produkce mohou způsobit výrazný pohyb cen. Je pravděpodobné, že cena ropy bude v následujících týdnech opravdu velmi rozkolísaná.“
Írán by výpadek bezesporu pocítil, což je i cílem Evropské unie a jejich sankcí, protože 60 až 80 % íránského rozpočtu je financováno ropným průmyslem.
Teherán tvrdí, že evropské embargo vykompenzuje jinými zákazníky, což může nějakou dobu trvat. Ve hře už je jenom Čína, otázka je, za jaké ceny to bude. Navíc by musel zajistit dopravu ropy. A to by byla příznivá situace pro ostatní vývozce ropy.
„Napětí kolem Íránu tlačí cenu ropy výše. To znamená více peněz za barel pro samotné vývozce a větší zájem o jejich ropu,“ říká Čermák.
Alternativu by Evropa mohla najít v rezervách kartelu OPEC, který může těžit více, zejména Saudská Arábie. „Jak už jsem ale naznačil, rezervní kapacity kartelu OPEC jsou poměrně nízké, na trhu s ropou by to vedlo k ještě většímu tlaku a Evropané by kvůli tomu mohli za ropu platit více,“ myslí si Čermák.
O ropném embargu mluvil i zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák
Teherán nedávno varoval, že zablokuje cesty, kterými se vyváží z Perského zálivu podstatná část ropy. Podle Čermáka tato situace nastat může, pokud by byl Teherán zatlačen do kouta:
„Byl by to opravdu problém, protože přes Hormuzský průliv se převáží zhruba 20 % celosvětové ropy. Pokud by skutečně došlo k jeho uzavření, a navíc by se omezil vývoz ropy z Íránu, případně by byl nedejbože válečný konflikt s Íránem, tak by cena ropy mohla vystřelit možná až o desítky dolarů,“ vysvětluje Čermák.
Ropné embargo má být trestem za neprůhledný jaderný program. "Írán pokračuje ve vyvíjení jaderné zbraně. O tom není pochyb. Proto s ním Francie přestala vyjednávat, ukončila dialog. Teď je třeba zpřísnit sankce. Prezident republiky navrhl dvě konkrétní věci: zablokování majetku íránské centrální banky a embargo na vývoz íránské ropy," říká francouzský premiér Francois Fillon.
Sankce jsou logickou odpovědí na íránskou neochotu přerušit jaderný program a zastavit ho, dokud nebudou vyloučeny všechny pochybnosti.
K přerušení jaderného programu roky vyzývá i OSN
Nejsou to jen Evropská unie nebo Spojené státy, kdo k přerušení jaderného programu roky vyzývá. Je to i Rada bezpečnosti OSN, která uvalila na Írán sankce ve čtyřech kolech. Teď ale další nejsou myslitelné, protože Rusko a Čína Írán chrání.
Země Unie jsou po Číně největším dovozcem íránské ropy a odebírají téměř pětinu jeho exportu. „Výpadek tak kvalitní íránské ropy nemůže být nahrazen,“ odvolává se na informaci odborníka zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.
Záměr Unie podpořily Spojené státy. Podle nich mohou být íránské příjmy z prodeje ropy omezeny i bez toho, aby se destabilizoval globální ropný trh. Podařilo se prý také rozptýlit obavy některých evropských zemí, zejména Španělska a Itálie, které jsou závislé na dodávkách ropy právě z Íránu.
