Evropské banky mají plán, jak nahradit ztráty z dluhopisů problémových zemí

Evropské banky by podle politiků měly posílit své základy o zhruba 100 miliard eur. Většinu z této částky přitom možná budou muset sehnat italské, španělské a portugalské ústavy. Tvrdí to zdroje agentury Bloomberg.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sídlo Deutsche Bank ve Frankfurtu

Sídlo Deutsche Bank ve Frankfurtu | Zdroj: Reuters

Podle nich je totiž teď ve hře varianta, která by umožnila ztráty spojené s plánovaným přeceněním dluhopisů problémových zemí částečně nahradit. Z té by profitovaly hlavně německé a francouzské banky. Naopak tlak na banky z periferie Evropy by neřešila.

Deutsche Bank, největší německá bankovní společnost, vykázala ve třetím čtvrtletí zisk před zdaněním 942 milionů eur.

Přehrát

00:00 / 00:00

Analytik společnosti BH Securities Petr Hlinomaz mluví o siruaci bank ve Světě o druhé na Rádiu Česko.mp3

„Zřejmě to jádrové podnikání v bankovním sektoru vychází docela dobře. Koneckonců když bychom se podívali na nám bližší Erste, tak také, pokud by nečinila opravné položky a opatření, tak by vlastně zůstala v zisku a ten zisk by byl v linii vývoje tohoto roku,“ vysvětlil analytik společnosti BH Securities Petr Hlinomaz.

Podle plánu na posílení základu bank u dluhopisů v důvěryhodných zemích by si banky mohly započítat tržní, a ne pořizovací hodnotu, a tím by částečně nahradily ztráty spojené s přeceněním Řecka.

„Skutečně by se mohlo stát, že pokud by při té transakci, při tom přesunu vznikl nerealizovaný zisk, tak by se projevil ve vlastním jmění. Jednorázově by ho zvýšil a mohl by tak kompenzovat postupně se kumulující negativní důsledky řeckých dluhopisů. Ale abych řekl pravdu, tak tam vidím určité potíže,“ uvedl Petr Hlinomaz.

Dodal, že se dá pochybovat, že v tomto případě jde o věrné zobrazení skutečnosti. Mohlo by podle něj jít spíše o snahu vyhnout se nebo zmírnit důsledky případného navýšení kapitálu.

„A za druhé navýšení kapitálu jako takové, jakkoliv je nepříjemné, tak má výhodu, že jde vlastně o hotovost, která je nasunutá do banky, do té rozvahy a byť proti tomu stojí v současné době argument nízkých tržních cen akcií na trhu, což by znamenalo, že při nějakém navyšování by došlo k velkému naředění. Abych získal ty finanční prostředky, řekněme, na základě nízkých cen akcií, mohlo by dojít až k poměrně dramatickým nebo velkým změnám vlastnických poměrů. Anebo se může stát, že pokud by se účastnil stát, tak nemusí mít na všechno peníze,“ řekl Petr Hlinomaz.

Rádio Česko, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme