Evropské banky mají plán, jak nahradit ztráty z dluhopisů problémových zemí
Evropské banky by podle politiků měly posílit své základy o zhruba 100 miliard eur. Většinu z této částky přitom možná budou muset sehnat italské, španělské a portugalské ústavy. Tvrdí to zdroje agentury Bloomberg.
Podle nich je totiž teď ve hře varianta, která by umožnila ztráty spojené s plánovaným přeceněním dluhopisů problémových zemí částečně nahradit. Z té by profitovaly hlavně německé a francouzské banky. Naopak tlak na banky z periferie Evropy by neřešila.
Deutsche Bank, největší německá bankovní společnost, vykázala ve třetím čtvrtletí zisk před zdaněním 942 milionů eur.
Analytik společnosti BH Securities Petr Hlinomaz mluví o siruaci bank ve Světě o druhé na Rádiu Česko.mp3
„Zřejmě to jádrové podnikání v bankovním sektoru vychází docela dobře. Koneckonců když bychom se podívali na nám bližší Erste, tak také, pokud by nečinila opravné položky a opatření, tak by vlastně zůstala v zisku a ten zisk by byl v linii vývoje tohoto roku,“ vysvětlil analytik společnosti BH Securities Petr Hlinomaz.
Podle plánu na posílení základu bank u dluhopisů v důvěryhodných zemích by si banky mohly započítat tržní, a ne pořizovací hodnotu, a tím by částečně nahradily ztráty spojené s přeceněním Řecka.
„Skutečně by se mohlo stát, že pokud by při té transakci, při tom přesunu vznikl nerealizovaný zisk, tak by se projevil ve vlastním jmění. Jednorázově by ho zvýšil a mohl by tak kompenzovat postupně se kumulující negativní důsledky řeckých dluhopisů. Ale abych řekl pravdu, tak tam vidím určité potíže,“ uvedl Petr Hlinomaz.
Dodal, že se dá pochybovat, že v tomto případě jde o věrné zobrazení skutečnosti. Mohlo by podle něj jít spíše o snahu vyhnout se nebo zmírnit důsledky případného navýšení kapitálu.
„A za druhé navýšení kapitálu jako takové, jakkoliv je nepříjemné, tak má výhodu, že jde vlastně o hotovost, která je nasunutá do banky, do té rozvahy a byť proti tomu stojí v současné době argument nízkých tržních cen akcií na trhu, což by znamenalo, že při nějakém navyšování by došlo k velkému naředění. Abych získal ty finanční prostředky, řekněme, na základě nízkých cen akcií, mohlo by dojít až k poměrně dramatickým nebo velkým změnám vlastnických poměrů. Anebo se může stát, že pokud by se účastnil stát, tak nemusí mít na všechno peníze,“ řekl Petr Hlinomaz.