Evropský parlament: V unii by se nemělo pracovat déle než 48 hodin týdně
Pracovní doba Evropanů by měla být striktně omezená - to je vzkaz, který dnes vyslali svým hlasováním europoslanci. V současné době v unii platí, že lidé by v práci neměli být víc než 48 hodin týdně. Z tohoto pravidla ale existují výjimky - a firma se tak může domluvit se zaměstnancem na tom, že bude pracovat déle. Takové výjimky chce Evropský parlament zrušit. Eurposlanci celkově podpořili přísnější regulaci pracovní doby, než jakou chtěla Evropská komise.
Argumenty europoslanců, kteří chtějí přísněji regulovat pracovní dobu, jsou: příliš mnoho práce škodí zdraví a přináší například úrazy. Právě tento tábor dnes vyhrál. Pro bylo 345 poslanců - hlavně z řad socialistů, zelených a komunistů. Ale také část lidovecké frakce. Proti pak 264. Spokojeností zářil na dálku Richard Falbr z ČSSD. "Mám velkou radost. Parlament vyslal Evropanům jasně řekl, že nepřipustí demontáž Evropského sociálního státu."
Je to demonstrace nerozumu a exemplární hazardování se zaměstnaností v Evropě - tvrdí naopak Milan Cabrnoch z ODS. A podobně se na to dívá jeho kolega Jan Zahradil: "Potlesk, který tam uštědřila levice sama sobě, je krátkodechý. Výsledek bude jediný. Nedojde ke zpružnění trhu práce v Evropské unii, nevytvoří se nová pracovní místa, nedostaví se možnost nějakého vyššího ekonomického růstu."
Například mnoha Francouzům by striktní limit bez možnosti výjimek nevadil. Ostatně už tak jsou zvyklí na 35 hodinový pracovní týden. Jak říká Veronique Notin, vrchní sestra na pohotovosti v nemocnici ve Štrasburku, mnoho místních řeší dilema mezi kariérou a volným časem takto: "Čím víc pracujeme, tím větší platíme daně. Takže lidé myslím radši mají volný čas pro sebe."
Třikrát jinak
V současné době se pracovní doba v Evropě řídí podle směrnice z roku 1993. Teď se pracuje na předpokládané revizi tohoto textu. Spor se točí kolem tří základních otázek. V případě všech z nich se názor Evropského parlamentu odklonil od toho, co původně navrhovala Evropská komise. Ta byla liberálnější.
Spor o opt-out
Už od roku 1993 platí v unii 48 hodinový strop pro týdenní pracovní dobu. Londýn si ale tehdy současně vymínil, aby se lidé mohli se zaměstnavateli dohodnout, pokud chtějí pracovat víc. To se pak rozšířilo i do jiných zemí. Evropská komise chtěla možnost výjimek zachovat - s tím, že by se ale zpřísnily jejich podmínky (například by nebyly možné pro ty, kdo jsou ve zkušební době, bylo by nutné je dohodnout písemně apod.) To ale Evropský parlament odmítá. Většina poslanců dnes hlasovala pro to, aby byl tento tzv. opt-out zrušený, a to 36 měsíců poté, co příslušná směrnice vstoupí v platnost, tedy asi v roce 2009 či 2010.
Pohotovosti
Nová podoba směrnice by výrazně zasáhla například do života zdravotníků. Evropská komise navrhovala, aby se do pracovní doby nekalkuloval čas při službě, kdy člověk nepracuje. Parlamentní výbor pro zaměstnanost ale prosadil opak: aby se započítávala celá pohotovost, včetně tzv. nečinnosti. To by mohlo podle kritiků znamenat mnoho problémů.
Taková změna by měla absurdní konsekvence - tvrdí lékař - europoslanec Milan Cabrnoch z ODS: "Jak by to vypadalo? Jestliže lékař odslouží za týden dvě 24 hodinové služby, tak už nesmí pracovat. A to se bojím, že je vážná komplikace. Kdo by pak na těch odděleních nemocnic pracoval, kdyby všichni odešli domů? Už jsem například zaslechl diskuse o tom, že by lékaři možná mohli zakládat zvláštní družstva nebo firmy, které by prodávaly pracovní dobu té nemocnici. Což by vedlo k tomu, že by pracovali ti stejní lékaři na stejném oddělení - jenom pod hlavičkou nějaké jiné organizace. A to mi přijde absurdní."
Vrchní sestra ze štrasburské pohotovosti Veronique Notin k tomu dodává: "Kdyby se stala pohotovost, kdy jsou lékaři doma, součástí pracovní doby - tak to by bylo logické ji zrušit. Pak by bylo stejně drahé mít člověka doma na telefonu jako mít ho přímo v práci. To už je pak lepší, aby byl rovnou v nemocnici.
Sezónní práce
Další otázkou je, jak dlouhé má být tzv. referenční období, ve kterém se 48 hodinový pracovní týden počítá. Komise navrhovala možnost, aby se tato doba mohla rozšiřovat až na 12 měsíců. Což by vyhovovalo hlavně firmám, které dělají různé sezónní práce. To parlament nakonec dnes odsouhlasil - ovšem s tím, že něco takového by mělo podléhat konzultaci mezi sociálními partnery.
Další postup
Revize kontroverzní směrnice zdaleka není u konce. Návrh se teď vrací Evropské komisi a pak ho dostanou členské země. Komisař Vladimír Špidla tak teď musí hledat kompromis. Sám k tomu říká: "Moje pozice v tento okamžik je pozice čestného makléře, který má usnadnit dohodu."
Špidla odhaduje, že nová podoba směrnice o pracovní době by mohla být definitivně hotová zhruba do června příštího roku.
