Evropský regulátor by mohl omezit půjčky v cizích měnách
Nový evropský regulátor by mohl napříště omezit půjčky v cizích měnách, které poskytují středo- a východoevropské banky. Tyto půjčky umožňují přístup k levně úročeným penězům. V době krize, kdy měny rozvíjejících se zemí oslabují, je ale obtížnější je splácet. To přispívá k prohloubení problémů, které zažívají banky a celá ekonomika.
O tom se během současné globální krize přesvědčilo například Maďarsko. A i proto si evropská rada systémového rizika mezi své priority zařadila i regulaci této oblasti.
„Půjčování v cizích měnách jde jak od ekonomicky racionálního jednání, které snižuje rizika, tak po určitou formou gamblingu, kdy vypůjčovatelé spekulují na nějaký vývoj na finančním trhu. Druhá forma za určitých okolností může vytvořit problém ve finančním sektoru, ale zase bych to úplně nenadhodnocoval,“ řekl ředitel konzultingu společnosti Deloitte Luděk Niedermayer.
„Zatímco na západě se celá řada bank dostala do problémů díky strukturovaným finančním produktům, tak devizové půjčky v případě poklesu ekonomiky a propadu kurzu určitě nějaký problém vytvoří, ale není to jádro problému, který se ve finančním sektoru stal,“ zdůraznil Niedermayer.
Půjčky jsou podle něj za určitých okolností racionální a správné. „Když jste například podnik, který vyváží na zahraniční trhy, tak svými vývozy podstupujete určité kurzové riziko. Když koruna posílí, tak jsou příjmy z exportu nižší. V takovém podniku dává smysl, aby si půjčoval v zahraniční měně,“ poznamenal Luděk Niedermayer.
Zodpovědná makroekonomická politika
V Maďarsku a Polsku bylo před krizí dvě třetiny hypoték poskytnuto ve švýcarských francích a nebo eurech. V Rumunsku šlo o 94 procent. „Vypůjčovatelé si v cizích měnách půjčí zejména tehdy, když úroky na domácí měnu jsou výrazně vyšší než na měnu zahraniční. A když se to zároveň pojí s předpokladem, že domácí měna nebude ztrácet vůči zahraniční měně, ve které si půjčují,“ upřesnil ekonom.
Připomněl, že to je situace, která ale tak úplně nefunguje pro českou ekonomiku. „Vidíme, že občané si ve velmi malé míře půjčují v zahraničních měnách a je to proto, že úrokové sazby na korunu jsou nízké. Naopak si nedovedu představit, že by regulace měla poskytnout dobré půjčky, například půjčky exportujícím firmám,“ řekl Niedermayer.
Nejlepší opatření, které by ale už existujícím dlužníkům pomohlo, je podle něj zodpovědná makroekonomická politika, která vede k tomu, že se domácí měna stabilizuje a nepropadá. „Pokud k tomu nedojde a měna je slabší, tak vypůjčovatelé náklad na servisování úvěru výrazně zvýší, což například u hypoték může vést k tomu, že měsíční splátka se zvýší o desítky procent,“ dodal ředitel konzultingu společnosti Deloitte.