Jak by se měla určovat maximální pracovní doba, to je otázka, o které dnes probíhá velmi barvitá debata v Evropském parlamentu. V současné době platí, že týdně by člověk v unii neměl pracovat více než osmačtyřicet hodin. Z tohoto pravidla ale existují výjimky - firmy se mohou se zaměstnanci dohodnout, že budou pracovat déle. Evropská komise chce možnost výjimek zachovat. Část Evropského parlamentu by si přála opak.

Tento článek je více než rok starý.

13:41 10. května 2005 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Opt Out. Tak se říká výjimkám, na základě kterých mohou lidé pracovat déle než 48 hodin týdně. To se doposud využívalo hlavně ve Velké Británii. Parlamentní výbor pro zaměstnanost má ale jasný názor: takovéto výjimky by do budoucna neměly existovat.

Důvody, proč si někteří poslanci prodlouženou pracovní dobu nepřejí, vysvětluje člen výboru Richard Falber z ČSSD: "Je třeba respektovat fakt, že zaměstnanec musí mít nejen čas věnovaný práci, ale i čas věnovaný rodině a odpočinku." Výbor pro zaměstnanost prosazuje přísnější regulaci pracovní doby, než navrhuje Evropská komise.

Jak se ale zítra vysloví celý parlament, není jasné. Názory jsou totiž velmi rozpolcené. Mezi kritiky větší regulace patří například Milan Cabrnoch z ODS, který nevěří, že by se eventuální přísnější podmínky dodržovaly. "Především v sezónních oblastech, to znamená v zemědělství či cestovních ruchu, budou porušovat zákon a překračovat maximální pracovní dobu. Anebo ho budou dodržovat a budou potřebovat více zaměstnanců, tedy jim budou moci méně platit."

Pavla Kvapilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít