Evropu zřejmě čeká dýchavičný postup kupředu, říká ekonom Lehmann

Ekonomové a konzultanti stále častěji modelují možné dopady takzvaného eurogedonu, tedy chaotického rozpadu eurozóny. Podle názoru mnohých expertů jsme svědky jednoho z historických milníků. Redaktor Roman Chlupatý hovořil v Hong Kongu na toto téma se spolupracovníkem Fung Global Institute profesorem Jeanem-Pierrem Lehmannem.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaké jsou perspektivy eura?

Jaké jsou perspektivy eura? | Foto: European Commission Audiovisual service

Sázky na rozpad eurozóny se množí. Řecká vláda varuje, že pokud se země do tří měsíců nedočká slíbené zahraniční pomoci, bude muset opustit eurozónu.

Zažíváme v tuto chvíli jeden z významných historických milníků a nebo současné turbulence s deseti, dvacetiletým odstupem budeme považovat jen za nevýznamné chvění?

„Ať už to bude jakkoli, nesmíme podcenit zásadní význam, toho, čím teď procházíme. Je jen možné doufat, že za 10, 20 let, když se odhlédneme, to budeme považovat za velmi těžkou dobu, možná i noční můru, se kterou jsme se ale vyrovnali. Že za 10 let zjistíme, že se nám podařilo všechny hrozby přeměnit v nové trendy, struktury, víru a tak dále. Není tak sporu o tom, že teď jde o velmi, velmi, velmi důležitý bod zlomu.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Roman Chlupatý hovořil ve Světě o deváté se spolupracovníkem Fung Global Institute profesorem Jeanem-Pierrem Lehmannem .mp3

Říkáte, že je možné jen doufat... Jak si tedy myslíte, že to vše skončí – co je alespoň teď ten nejpravděpodobnější scénář?

„Myslím si, že je teď bohužel tím nejpravděpodobnějším scénářem nějaká forma dýchavičného postupu kupředu. V sázce je opravdu hodně. Nakonec se tak asi podaří přijmout opatření, díky kterým se euro zachrání. Objeví se tak úleva a pocit, že to nejhorší je za námi. To vše ale bude jen dočasné.“

„Pokud se totiž zaměříme na situaci v Evropě, je jasné, že čelíme strukturálním problémům – mnozí lidé evropskému projektu nevěří, jsou tu potíže s nedemokratickými postupy. Co se očekává v krátkodobém horizontu, tak není z hlediska dlouhodobého výhledu příliš povzbudivé. Proto, pokud se dočkáme jisté úlevy, je nutné ji využít k tomu, aby se udělaly zásadní reformy celého evropského projektu.“

Dá se tak čekat, že po krizi bude lépe, a nebo na tom budou Evropané hůř?

„Myslím si, že se můžeme odkázat na vaši předchozí otázku. Právě proto je tato křižovatka, na které jsme, tak kritická. Může to být mnohem horší. Víte, Evropa byla v posledních několika desetiletích symbolem schopnosti spolupracovat a být solidární. No a teď si vezměte, že na globální úrovni máme v tuto chvíli velký problém nalézt společnou řeč když se bavíme o tom, jak přistupovat ke globálnímu oteplování, imigraci, obchodu a tak dále. A pokud se Evropa rozpadne, tak to zbytku světa vyšle vcelku dramatický signál. V tom případě si můžeme představit kolaps schopnosti společně vládnout a následnou anarchii.“

Znamená to, že nám skutečně hrozí často diskutovaný střet civilizací?

„Už když tato kniha od Samuela Huntingtona vyšla, napsal jsem, že k většině střetů dojde uvnitř civilizace a ne mezi civilizacemi. Když se například podíváte na Blízký východ, tak tam šía muslimové zabíjejí suni muslimy, Arabové zabíjejí Araby. Když se podíváte na historii Evropy, tak Němci zabíjeli Francouze a tak dále.“

„No a my se teď bavíme v Hong Kongu, takže k tomu dodám, že i když může dojít na obchodní válku mezi Čínou a Amerikou, pravděpodobnost, že by došlo na ozbrojený konflikt je velmi, velmi nízká. Naopak válka mezi Čínou a Indií a nebo na korejském poloostrově je pravděpodobnější; jde o reálnější scénář než střet civilizací. Jistě, v důsledku toho by pak i celý svět byl roztříštěnější a bylo by tu více konfliktů.“

Obáváte se tak toho, co se blíží, a nebo věříte tomu, že zažíváme proces kreativní destrukce?

„Víte, Brazilci mají pořekadlo, že pesimista je optimista se smyslem pro realitu. A v tomto slova smyslu jsem asi tak trochu pesimista. Sleduji, co se kolem nás děje, a jsem přesvědčen o tom, že má smysl se bát. Na druhou stranu zůstávám i optimistou. Stále totiž věřím tomu, že tato krize může posloužit jako základ pro proces kreativní destrukce.“

„Svět skutečně potřebuje reformu. Doufali jsme, že přijde s krizí v roce 2008 – a nepřišla. Stále tak potřebujeme velmi zásadní, hlubokou změnu. Ne jen řekněme škádlení na povrchu. A možná, že právě to tato krize přinese, a v tom smyslu je možné doufat.“

Roman Chlupatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme