Spotřeba fairtradových výrobků v Česku roste. V prodejích vede kakao a káva, zájem je i o bavlnu
Obliba fairtrade výrobků mezi českými zákazníky roste. Jen spotřeba certifikované kávy stoupla od roku 2015 více než čtyřnásobně. Vyplývá to z údajů neziskové organizace Fairtrade Česko a Slovensko. Podle ní tak každý Čech loni vypil v průměru skoro osm fairtradových šálků kávy. Vůbec největší zájem byl ale o kakao. A to hlavně v podobě čokolád a dalších sladkostí.
Usman Traor žije na Pobřeží slonoviny. Před devíti lety tam koupil pozemek a začal na něm pěstovat kakao. Právě Pobřeží slonoviny patří k největším pěstitelským oblastem kakaa na světě.
„Život pěstitelů tu není vůbec jednoduchý. Peníze, které člověk za práci dostane, často nestačí ani na zajištění základních potřeb. Je nutné, aby vláda nastavila minimální výkupní cenu kakaa,“ popisuje Traor.
Pěstitelé si podle něj průměrně vydělají kolem jednoho dolaru za den, což je skoro třikrát méně, než reálně potřebují. Aby Osman zajistil lepší podmínky pro prodej kakaa, se svými sousedy založil družstvo. Skoro polovinu sklizně se jim daří prodávat za férových podmínek – tedy s certifikací Fairtrade. Z každého takového prodeje družstvo získá speciální příplatek.
„Měli jsme osm nákladních aut, která sbírala kakao. Díky fairtradovému příplatku jsme mohli nakoupit třináct dalších. Pořídili jsme taky 38 motorek, které se dostanou až do buše. Někteří pěstitelé navíc neměli přístup k pitné vodě. Za příplatek se nám teď podařilo postavit tři studny,“ říká Traor.
,Každý obchod má něco‘
Za fairtradové zboží, které si Češi loni nakoupili, získala družstva farmářů na příplatcích přes třináct a půl milionu korun, což je meziročně o dvě třetiny víc. Peníze mířily nejenom do Afriky, ale taky do Asie nebo Latinské Ameriky, potvrzuje ředitelka neziskové organizace Fairtrade Česko a Slovensko Hana Malíková.
„Je to vlastně částka, kterou platí obchodníci. To znamená – pokud je nějaká firma, která se rozhodne vykoupit fairtradové kakao od daného družstva, tak kromě výkupní ceny, která je stanovená systémem fairtrade, platí navíc tento příplatek, který je daný pro každou surovinu. Družstva jsou povinna mít speciální bankovní účet, kam jde tento příplatek,“ vysvětluje Malíková.
Zájem Čechů o 'férové' výrobky roste. Fairtrade přitom nemusí být jen jídlo
Číst článek
Zboží s modrozeleným certifikátem ručí za to, že farmáři dostávají odpovídající odměnu za práci. Stejně tak logo garantuje, že se při pěstování šetrně zachází s půdou a vodou. Podle Hany Malikové takové zboží prodává většina velkých obchodních řetězců.
„Skoro každý řetězec už má alespoň něco. Prodávají nejčastěji výrobky z fairtradového kakaa. Určitě to kopíruje trendy v zahraničí a zároveň to reaguje na to, že v Česku je větší povědomí o fairtrade. Známku Fairtrade zná 59 procent lidí,“ říká Malíková.
Nejde ale jen o potraviny. Férové podmínky se uplatňují třeba i při výrobě fotbalových míčů, nádobí nebo hudebních nástrojů.
„V tuto chvíli máme v sortimentu 23 fairtradových značek. Proutěné košíky, ošatky, tašky z trav a proutí. Máme tady třeba misky. Na visačce potom máte, kdo konkrétní věc vyrobil,“ popisuje ve skladu s fairtradovým zbožím Aleš Masner.
Fairtradové jsou ale třeba i telefony. Ekologicky šetrnou řadu takzvaně udržitelných smartphonů už několik let vyrábí nizozemská společnost Fairphone. Ta při výrobě používá například recyklovanou měď nebo taky plasty. Cílem je, aby mobilní telefony zanechaly co nejmenší ekologickou stopu.
