FED je pod výrazným tlakem. Spekuluje se o oslabení jeho pravomocí
Americká centrální banka se dostala pod nejvýraznější tlak za poslední tři desetiletí. Kvůli nedávnému druhému kolu takzvaného kvantitativního uvolňování je FED pod palbou mnoha Republikánů. Několik prominentních amerických ekonomů mu adresovalo kritický dopis a zástupci řady velkých ekonomik včetně Německa na něj tvrdě dorážejí. Experti proto spekulují, že by pozice FED a nebo přinejmenším škála jeho pravomocí mohla napříště oslabit.
Cílem FEDu dosud byla jak stabilní cenová hladina tak i plná zaměstnanost. Nyní skupina Republikánských Kongresmanů chce, aby se napříště věnoval jen inflaci. Jak na Rádiu Česko v této souvislosti uvedl děkan Fakulty financí a účetnictví pražské VŠE Petr Dvořák, inflace je hlavním cílem každé centrální banky a FED byl podle něj trochu specifický v tom, že tam měl explicitně uvedenou i zaměstnanost.
„Co se týče otázky, jestli by se měla centrální banka soustředit pouze na inflaci, domnívám se, že ano. Nicméně si myslím, že se musí starat o ekonomiku v širším kontextu. Pak je otázka, co by to skutečně znamenalo, kdyby FED eventuelně měl ze svých cílů tu zaměstnanost škrtnutou,“ uvedl.
Americká centrální banka se dostala pod nejvýraznější tlak za poslední tři desetiletí. Ptáme se děkana Fakulty financí a účetnictví pražské VŠE Petra Dvořáka.
Podle Dvořáka je možné, že se poslání a nezávislost FEDu v důsledku globální hospodářské krize, respektive z ní vyplývajících kroků, změní. „Tam bude hodně hrát roli aktuální politická situace v USA. Toto je spíše tlak ze strany Republikánů. A pokud dnes jejich moc posílila, je možné, že se tímto způsobem změní i náplň činnosti FEDu,“ vysvětlil.
Podle některých hlasů je možné, že se kvůli krizi změní chování i Evropské centrální banky (ECB), která se podle nich příliš podobá Bundesbance, což ne všem členům eurozóny vyhovuje.
„Je ale řada těch, kterým tato podoba naopak vyhovuje. Já to spíš hodnotím pozitivně. Nenacházím tam totiž velké problémy, které bych přičítal ECB během finanční krize. Problémy vidím spíš v tom, že si státy neuhlídaly své výdaje a problémy se kupily přes deficity veřejných rozpočtů,“ přiblížil.
