Finanční operace některých státem vlastněných společností vyvolávají otázky
Státem vlastněná společnost Mero v loňském roce uložila u banky, patřící do slovenské skupiny J&T, sedmdesát milionů korun. Podobně před časem postupovala Správa státních hmotných rezerv, která na kontech banky J&T deponovala osm set miliónů. A sklidila za to kritiku Nejvyššího kontrolního úřadu.
Mero provozuje českou část ropovodů Družba a Ingolstadt. Je sice akciovou společností. Stoprocentní balík akcií ale vlastní ministerstvo financí, tedy stát. Finanční ředitel Mera Vlastimil Boura nevidí na zhodnocování takzvaných volných finančních prostředků u banky ze skupiny J&T žádný problém. V e-mailu Českému rozhlasu napsal: "Ano, naše společnost měla u uvedené banky uloženo na jednoměsíčním depozitním účtu 70 milionů korun. Tento jednoměsíční depozitní vklad byl ještě dvakrát zopakován."
Úročení zdůvodňuje výplatou dividend ministerstvu financí, která proběhne dnes. Mero se podle ředitele Boury řídí vnitří směrnicí, vstupuje do operací s co nejmenším rizikem a na finančních trzích nespekuluje.
Analytik Wood and Company Tibor Bokor vysvětluje, že uložení peněz u banky s nižším ratingem bývá výhodné.: "Uložením peněz u banky s nižším ratingem skutečně lze dosáhnout úrokových sazeb o řádově desetiny procent lepších, než jsou na trhu. Nicméně, otázkou zůstává, zda úlohou státní firmy, jakou je Mero, je maximálně zhodnocovat peněžní prostředky. Ta firma by měla postupovat obezřetněji. Čili výběrové řízení, nebo uložení u ČNB."
Finanční ředitel Mera ale namítá, že při ukládání peněz se firma řídí aktuální nabídkou bank. V průběhu výběrového řízení by se podle něj nabízené výhodné úroky mohly změnit na nižší.
Děkan národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Jiří Schwarz ale upozorňuje i na jiné aspekty finanční operace Mera: "S největší pravděpodobností zde skutečně došlo k porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. Nicméně v tomto případě se domnívám, že působení zákona je naprosto iracionální, protože pokud se vypíše výběrové řízení, tak mezi vyhodnocením výběrového řízení a možnosti dalších odvolat se proti výsledku, se může zcela změnit situace na trhu tím, že například centrální banka změní úrokové sazby."
Banka se o kontraktu, který uzavřela s Merem, nehodlá bavit. Její mluvčí Petr Málek pouze vzkázal, že ústav může díky tomu, že neprovozuje širokou síť poboček a jeho náklady jsou tudíž minimální, poskytnout v porovnání s velkými bankovními domy výhodné úrokové sazby.
Ministerstvo financí v obchodu s J&T problém nevidí. Jan Očenášek z oddělení komunikace ministerstva k tomu uvádí: "Tuto problematiku projednávaly představenstvo i dozorčí rada společnosti, v níž má ministerstvo své zástupce. O výplatě dividendy za rok 2005 ve výši 60 korun na akcii, bylo rozhodnuto 20. června 2006 a termínem jejich splatnosti byl určen 15. leden 2007."
Kvůli transakci s J&T jsme oslovili i některé bývalé členy statutárních orgánů Mera, abychom zjistili, zda považují kroky vedení firmy za standardní. Postupem vedení společnosti byli překvapeni. Vyslovili dokonce otázku, zda uložení peněz u J&T nebylo spíš než úročením volných firemních financí, krátkodobou finanční výpomocí bance. O možném uložení volných peněz do této banky totiž v minulosti podle interních informací z Mera hovořili někteří členové statutárních orgánů firmy. A zmiňovali možnost uložení mnohem větší částky. Nikdo z bývalých představitelů firmy ale na mikrofon hovořit nechtěl. Prý by mohli mít kvůli svým vyjádřením blíže nespecifikované problémy.
Ekonom Jiří Schwarz připouští, že i případnou zápůjčku bance je možné brát v potaz: "Samozřejmě nemůžete nikdy vyloučit, ale pokud J&T banka navrhuje vyšší úrokovou sazbu za uložené finanční prostředky, tak to je záležitost, která výši rizika s tím spojená patrně pro manažery, kteří rozhodli o takovémto uložení peněz, kompenzuje."
Kvůli podobným finančním operacím si Mero vytvořilo vnitřní směrnice. A finanční ředitel Mera Vlastimil Boura tvrdí, že společnost peníze u J&T uložila v souladu se zmiňovanými pravidly:
Tyto operace probíhají průběžně, operativně a řídí se aktuální nabídkou bank. Proto režim těchto operací v podnicích nemůže podléhat výběrovému řízení, ale je ošetřen pravidly. Mero Česká republika se při správě finančního majetku řídí vnitřní směrnicí, jejíž hlavní zásadou je, že se společnost ve finančním podnikání chová konzervativně a vstupuje do operací s co nejmenším rizikem, a v žádném případě nepoužívá své finanční prostředky ke spekulativním účelům.
Nabízí se ještě jedna otázka. Proč podnik se stoprocentní státní účastí uložené peníze stáhl už počátkem prosince, a neúročil je až do ledna? Zvlášť, když má dividendy ministerstvu financí vyplatit dnes? Finanční ředitel Mera Boura to vysvětluje takto: Z důvodu soustředění finančních prostředků pro výplatu dividend ministerstvu financí jsem dal dne 6. 12. 2006 pokyn k převedení našich likvidních prostředků u bank na jeden účet u Komerční banky.
Správa státních hmotných rezerv, která u J&T v minulosti uložila 800 milionů byla kritizována za to, že zákonné pojištění chránilo jen mizivou část vkladu. Finanční ředitel Mera namítá, že vklad společnosti u J&T banky byl chráněn standardně. J&T Finance Group podle něj navíc vystavila ručitelské prohlášení, které mělo zajistit veškeré případné pohledávky za bankou.
