Finanční úřady s daňovými kontrolami vyčkávají. Dostávají přitom stovky podnětů

Zákon o prokazování majetku platí dva měsíce. Za tu dobu ovšem nepadla jediná výzva na doložení příjmů. Daňoví kontroloři si přitom mohou posvítit na všechny, u nichž zjistí rozpor mezi příjmy a výdaji minimálně o pět milionů korun. Zpětně mohou vyměřit daň i penále. Informace čerpají při obchůzkách v terénu, z veřejných registrů i z podnětů veřejnosti. Těch přijdou na finanční správu stovky měsíčně, nesouvisí však jen s prošetřením původu majetku, ale i s dalšími novinkami z dílny ministerstva financí, jako jsou elektronická evidence tržeb (EET) nebo kontrolní hlášení DPH.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Finanční úřad | Foto: Petr Kološ

„Nemáme poznatky o tom, že by byla vydána výzva k prokázání původu majetku. Co se týká podnětů veřejnosti, různé podněty běžně dostáváme, a to nejen od občanů, ale i od médií, jiných státních institucí a dalších,“ řekla Zpravodajskému webu Českého rozhlasu mluvčí finanční správy Petra Petlachová. Například jen v souvislosti se zavedením EET finanční úřady obdržely za první měsíc fungování přes tisícovku stížností a podnětů.

Babiš navrhne zdanění výnosů z korunových dluhopisů. 52 milionů z těch svých dá na charitu

Číst článek

Zákon o prokazování původu majetku je v českém právním řádu zakotven od prosince 2016. Finančním úřadům umožňuje prověřit původ majetku vlastníka, pokud hodnota majetku převyšuje jeho příjmy o více než pět milionů korun.

Norma míří především na odhalení nezdaněných příjmů. Kontroloři proto jedince nejdříve vyzvou, aby doložil, že příjmy, za které majetek nakoupil, zdanil. Pokud se mu to nepodaří, úřady dodatečně vyměří daň plus penále. Případně záležitost předají orgánům činným v trestním řízení.

Zákon dopadne pouze na vybrané, míní experti

Nutnost výzvy ze strany finanční správy však může být podle některých expertů na právo v oblasti daní problematická. Zákon se tak totiž dotkne pouze vybraných lidí.

„Vidím to jako rizikový faktor. Je pak velmi pravděpodobné, že některé osoby nebudou vyzvány, ať již z důvodu, že se konkrétní osoba bude bát takovou osobu vyzvat, přes motivaci dotyčného pracovníka, aby výzvu nezaslal. Nelze ani vyloučit, že se tyto výzvy stanou součástí politického boje,“ popsal daňový poradce Jan Rambousek z Unie daňových poplatníků.

Výtky Karla Hampla, člena komory auditorů a zakladatele české pobočky poradenské společnosti Deloitte, pak míří na pětimilionovou hranici. Podle něho je ve vztahu k veřejným činitelům příliš mírná. „Ta hranice není vhodně nastavena. Připodobnil bych to k situaci v Rumunsku. De facto se u nás připustilo korupční jednání do této částky,“ uvedl.

Kontrola by mohla mířit i na Babiše.

Legislativní novinku by přitom někteří zástupci z řad opozice i vládní koalice chtěli aplikovat na příjmy vicepremiéra Andreje Babiše z hnutí ANO. Ten už měsíc vysvětluje, kde přišel k penězům na nákup dluhopisů Agrofertu v hodnotě skoro 1,5 miliardy korun.

Do roku 2013, kdy kupoval první várku dluhopisů za 1,25 miliardy korun, si podle Týdeníku Echo vydělal pouze 1,1 miliardy korun. Šéf státní kasy tvrdí, že v rozhodné době vydělal 1,5 miliardy a další více jak miliardu pak měl získat z prodeje firem či akcií.

Podle auditora Karla Hampl jde o účelovou kauzu. „To, co pan Babiš prováděl ve svém podnikatelském období, u nás přímo dělá 80 až 90 procent. Jde jen o odvedení pozornost od skutečně závažných kauz jako je například OKD. Finanční úřady by měly všem měřit stejným metrem.“

Daňový poradce Rambousek zas upozorňuje, že daná úprava působí jen tři roky do minulosti. „Jedná se o dobu více jak před čtyřmi roky, takže na toto tento zákon nedopadá. Možná právě proto Babiš veřejně vyzývá finanční správu k aplikaci tohoto zákona. Zde se ovšem prokazuje střet zájmů, protože si nedokáži představit, že by nějaký pracovník finanční správy, ať již z loajality či ze strachu, svému ministrovi doměřil daň,“ komentoval.

52 milionů ušetřených na daních

Andrej Babiš si v souvislosti s jednokorunovými dluhopisy díky šestiprocentním úrokům přijde ročně na 90 milionů korun nezdaněných příjmů. Jen za minulý rok tak na daních ušetřil 13,5 milionu korun, od roku celkem pak 52 milionů korun. Agrofert si navíc může náklady na úroky odečíst ze základu daně.

Podle zákona o prokazování původu majetku jedinec, který má na daních doplatit více jak dva miliony korun, musí zaplatit z doměřené daně i 50procentní penále. Pokud je doplatek nižší než dva miliony korun, je penále 20 procent.

Peníze na daních Babiš ušetřil díky kličce v zákoně, kterou v roce 2011 poprvé použil tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Dluhopisy s nominální hodnotou jedné koruny se podle tehdejší legislativy nemusejí danit. Ušetřené peníze Babiš nyní zamýšlí dát na charitu. Navrhne prý také, aby výnosy z těchto dluhopisů nově podléhaly zdanění.

Kromě toho, zda měl Babiš na nákup dluhopisů dostatek peněz, čelí i podezření z daňové optimalizace. Jeho případem se na základě anonymního trestního oznámení zabývá policie. Zda se situací okolo dluhopisů zabývají také finanční úřady, však není jasné, podléhají mlčenlivosti.

Kontroly ohledně dluhopisů by ale podle Babiše měly dopadnout i na další firmy. Daňového triku využily například skupina CPI podnikatele Radovana Vítka, státní podnik ČD Cargo, UniCredit Bank nebo ČSOB.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme