Silný vítr ve Finsku trhal rekordy i zlevňoval elektřinu. Její cena klesla na desetinu
Nezvykle silný vítr nemusí lidem vždycky dělat jen starosti. Přesvědčili se o tom ve Finsku, kde jih země ve středu zasáhla bouře. Rekordně silný vítr přesahující 100 kilometrů za hodinu tam roztočil turbíny větrných elektráren natolik, že to skokově snížilo cenu elektřiny.
Pokud by někdo z Finů výkyv předvídal, tak mohl ušetřit. Cena elektřiny totiž v časných ranních hodinách klesla na přibližně desetinu normální hodnoty. Jedna MWh se v tu dobu prodávala za v přepočtu o něco víc než 100 korun.
Skotové spustili první plovoucí větrnou elektrárnu, může pracovat až 130 metrů nad mořským dnem
Číst článek
Tyto elektrické „happy hours“ ale netrvaly dlouho a tak úspora pro domácnosti nejspíš nebyla nijak výrazná. Už odpoledne se ceny opět dostaly na standardní hodnotu okolo třinácti set korun za megawatt hodinu.
Vítr byl opravdu silný. Nejvyšší hodnoty nejen v daný den, ale historicky v celém Finsku naměřila stanice na ostrově Bogskär v souostroví Alandy, které je nejjižnějším finským územím – nachází se v Baltském moři v hrdle Botnického zálivu mezi Finskem a Švédskem. Vítr tam v nárazech dosahoval rychlosti přes 150 kilometrů za hodinu.
Policie proto obyvatelům šedesáti obydlených ostrovů doporučila nevycházet. Podle listu Nya Aland se zároveň na třicet tisíc domácností v souostroví krátce ocitlo bez dodávek elektřiny. V pevninském Finsku to bylo dalších víc než 80 tisíc domácností.
Desetinu evropské elektřiny vyrábí větrné elektrárny. V Česku je to méně než procento
Číst článek
Silný vítr měl ale pro Finy i pozitivní důsledky. Snížil totiž cenu elektrické energie. Ta totiž vždy závisí na nabídce a poptávce. A ve chvíli, kdy větrné turbíny dodávají nadměrné množství elektřiny a poptávka naopak spadne, sníží se i cena.
Zástupce finské distribuční společnosti Fingrid Art Pahkin pro finskou veřejnoprávní televizi uvedl, že takové výkyvy můžou v budoucnu způsobit i dočasně zápornou cenu elektřiny. Do sítě totiž v tu chvíli proudí víc energie, než se odebírá a je třeba se jí zbavit.
Nejnižší ceny zaznamenali Finové podle serveru yle.fi loni v říjnu, kdy částka za jednu MWh spadla na 1,92 eur. Podle Pahkina ale cenové výkyvy pociťují pouze zákazníci, kteří mají dynamicky nastavenou smlouvu, u které se cena za odběr bezprostředně odvíjí od situace na trhu.
Zkušenosti s tím mají v Německu, kde větrná energie uspokojuje pětinu spotřeby a Dánsku s víc než čtyřicetiprocentním podílem. Ve Finsku pokrývá větrná energie necelých šest procent spotřeby země. V Česku to není ani jediné procento.
