České administrativní komplexy jsou stále častěji stavěny tak, aby splňovaly osvědčení ekologicky šetrných budov. Kritéria pro to, zda je některá budovy šetrná či není, se různí. Základní podmínky však zůstávají stejné. Budova nesmí zatěžovat životní prostředí jak produkcí oxidu uhličitého, tak například spotřebou vody nebo množstvím odpadu. Firmy investují do šetrných budov stále více peněz, mimo jiné proto, že po potvrzení dobrého vlivu na životní prostředí jejich cena stoupá.

Tento článek je více než rok starý.

11:21 24. května 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Zatím jediná certifikovaná šetrná budova je sídlo ČSOB v pražských Radlicích. Mnoho dalších budov je ale v procesu schvalování,“ říká Petr Vogel , místopředseda České rady pro šetrné budovy.

Ekologicky šetrná budova by měla využívat alternativní zdroje energie, s energiemi neplýtvat, důležitá je ale i například dostupnost MHD.

„Pokud to zjednoduším, budova nemá s venkovním prostředím bojovat, ale má ho využívat. Jde tedy o opak dnešní klasické administrativní budovy, která je prosklená a na jedné straně klimatizovaná, na druhé vytápěná. Lidé se tam necítí dobře, mají zatažené žaluzie a místo denního světla používají umělé osvětlení,“ vysvětluje Petr Vogel.

Podle něj sice počet takto šetrných budov v České republice roste, bohužel ale ne tolik, jako ve, v tomto směru mnohem vyspělejších, Spejených státech, Velké Británii nebo v Německu.

Přitom se vzrůstající ‚ekologičností‘ budovy roste i její cena. Letos v březnu byla provedena studie v USA pro Institut zeměměřičů a architektů, která zjistila, že důsledkem certifikace budovy na 'zelenou budovu' vzrůstá její hodnota o tři procenta pro účely pronájmu a o šest procent vzrůstá její hodnota jako taková.

Martina Mašková, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít