Fondy pokračují v přípravách na druhý pilíř penzijní reformy, couvá jen ING

Společnost ING nedůvěřuje důchodové reformě. Její penzijní fond oznámil, že se nezapojí do druhého pilíře reformovaného systému penzí. Považuje ho totiž za nejistý a rizikový. Ostatní fondy se zatím podle zjištění Radiožurnálu k takovému kroku nechystají.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Finance

Finance | Foto: Free Digital Photos

Licenci, která umožní účast ve druhém pilíři důchodové reformy, má zatím devět fondů.

Vedle ING ji dostaly také Penzijní fond České spořitelny, ČSOB Penzijní fond Stabilita, Penzijní fond České pojišťovny, Penzijní fond Komerční banky, Aegon PF, Generali, Allianz a Raiffeisenbank.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reakce fondů na odchod ING z druhého pilíře penzijní reformy zjišťovala redaktorka Jitka Hanžlová

Zatím žádný z těchto fondů neoznámil, že by si svůj zájem rozmyslel.

„Bez ohledu na vývoj legislativního procesu, který do určité míry komplikuje život všem budoucím operátorům, se na spuštění důchodové reformy od 1. 1. 2013 připravujeme a naše přípravy nezastavujeme,“ potvrdil například ředitel Penzijního fondu České spořitelny Aleš Poklop. Stejně se vyjádřil i zástupce Penzijního fondu České pojišťovny.

Ředitel Penzijního fondu Komerční banky Pavel Jirák dodává, že vstup do druhého pilíře zvažovali už před rokem.

„V rámci všech analýz, do kterých jsme zahrnuli politická rizika, jsme se rozhodli zapojit do druhého pilíře, a to z toho důvodu, že jsme stále přesvědčeni, že realizace penzijní reformy je nezbytná, především z důvodu negativních demografických trendů,“ řekl Jirák.

ING odmítá vstoupit do druhého pilíře důchodové reformy, považuje ho za riziko

Číst článek

Právě politickou nejistotou a zhoršující se perspektivou veřejných financí vysvětluje ING zvýšenou rizikovost, kvůli níž do druhého pilíře nepůjde.

Podle generálního ředitele ČSOB Penzijního fondu stabilita Karla Svobody ale může být za odchodem jednoho z velkých hráčů i další důvod.

Princip druhého pilíře
Kromě státního systému by vzniklo i spoření na důchod u privátních fondů. Lidé by si do nich mohli přesměrovat částku tří procent z odvodů na sociální pojištění, které nyní činí 28 procent hrubé mzdy. K nim by pak ale museli přidat ještě sumu dvou procent ze svého platu. Spoření má být dobrovolné.

„Je také otázkou, jako sílu má ta která skupina na českém trhu, protože druhý pilíř sám o sobě není něco, co by byl nějak závratně profitabilní byznys, a to ještě profitabilita je ve středně až dlouhodobém výhledu. Takže se domnívám, že pouze pokud máte k dispozici širokou škálu finančních služeb, tak potom se vám to může vyplatit,“ podotkl Svoboda.

Podle plánů vlády měl druhý pilíř začít fungovat od příštího roku. Prezident Václav Klaus ale návrh zákona, který je součástí doprovodné legislativy, vrátil sněmovně. A není jisté, jestli vládní koalice ve sněmovně dá dohromady dost hlasů na to, aby prezidentské veto přehlasovala.

Tato nejistota se zřejmě odráží i na víc než vlažném zájmu společnosti. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM/MARK chce do nového systému vstoupit jenom devět procent Čechů v produktivním věku. Naopak téměř 75 procent o něj nemá zájem a ostatní ještě nevědí.

Druhý pilíř by se navíc vyplatil jen malé části lidí, především těm, kteří pobírají nadstandardní příjmy nebo mají do důchodu hodně daleko. Obě tyto podmínky ale splňuje jen málokdo.

Jitka Hanžlová, Petr Medek, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme