Fotbalový šampionát dává vydělat i ruským milionářům. ‚Sankce jsou nedokonalé, ale fungují,‘ říká Telička

Rusko kvůli fotbalovému šampionátu investovalo přes jedenáct miliard dolarů na infrastrukturu, například na rekonstrukci stadionů nebo letišť. Na těchto investicích přitom podle zjištění agentury Bloomberg vydělávají i lidé zařazení na sankčním seznamu Spojených států – podíleli se na dvanácti z pětadvaceti významných staveb. Téma rozebíral v Interview Plus místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Oficiální logo mistrovství světa | Zdroj: Reuters

Týdeník Respekt poukazuje na to, že skrz televizní práva a sponzoring přitékají do země velké částky, z nichž část putuje na účty těch, které Západ chtěl potrestat. Nepotvrzuje to argument kritiků sankcí, kteří upozorňují na jejich nefunkčnost a žádají jejich zrušení?

„Ne náhodou vidíme rezistenci Ruska vůči sankcím. Dotýkají se konkrétních lidí, jejich majetku, bankovních účtů a cestování, a to funguje.“

Pavel Telička (europoslanec)

„S tím absolutně nesouhlasím. Tito kritici to částečně mají založené na ideologii a částečně sami mohou mít byznysové zájmy, nebo jsou pod tlakem určitých lobby. Pokud by sankce nebyly, tak tady máme úplný Klondike a džungli,“ zdůrazňuje Telička.

Vedle byznysu ale jde podle Teličky i o politiky. „My něco přijmeme, protože někdo porušuje mezinárodní právo a okupuje, a tito politici naši společnou pozici naleptávají,“ dodává.

Migrace pod kontrolou

Prezidenti a předsedové vlád zemí Evropské unie by se příští týden měli dohodnout na mechanismu, podle něhož by k rozdělování oprávněných a neoprávněných žadatelů o azyl docházelo mimo Evropu, a to na africkém pobřeží.

„Je to jeden z dobrý kroků. V Česku se na celou problematiku téměř výlučně díváme prizmatem kvót, ale už nevidíme řadu rozumných a perspektivně velmi efektivních opatření,“ hodnotí nezávislý europoslanec.

Pokud ale bude žádosti azylanta v Libyi vyhověno, která země ho pak přijme? „Pokud docílíme stavu, kdy bude kontrolovaná a pouze legální migrace a bude fungovat návratová politika, pak považuji otázku, kam azylant půjde, za méně významnou,“ reaguje Telička.

Podle svých slov věří spíše v dobrovolné mechanismy a připomíná případ kosovských uprchlíků, které Česko přijalo v 90. letech. „Myslím, že bychom měli i na dobrovolné bázi umět dostát svým mezinárodněprávním závazkům,“ uzavírá Telička s tím, že počty migrantů by byly radikálně odlišné od současných čísel.

Michael Erhart, Michael Rozsypal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme