G20: Evropa musí navýšit euroval, jinak jí země G20 finančně nepomůžou
Země předních průmyslových a rozvíjejících se zemí G20 na závěr víkendového zasedání v Mexiku konstatovaly, že Evropa musí navýšit euroval, jinak jí země G20 finančně nepomůžou. Globální záchranný balík by mohl dosáhnout až dvou bilionů dolarů a mohl by zamezit dalšímu šíření dluhové krize nejen v eurozóně, ale i v ostatních částech světa.
Ministři financí a představitelé centrálních bank pochválili Evropskou centrální banku za to, že poslední týdny výrazně pomohla refinancováním evropských bank.
„Současně ale řekli, že Evropa nemůže očekávat pomoc z venku, zvláště navýšením financí Mezinárodního měnového fondu, to se především očekávalo ze zemí G20, aniž by napřed pomohla sama sobě,“ říká investiční bankéř Ondřej Jonáš.
„Všichni ví, že Evropa je bohatý kontinent a je docela nemístné a nechutné, aby žádala pomoc od států jako je Brazílie, Rusko nebo Čína, kde je životní úroveň podstatně nižší,“ vysvětluje Jonáš.
MMF žádá, aby jednotlivé členské země zvýšily finanční zdroje asi o 600 miliard dolarů, to je přibližně 11,1 bilionu korun. Tím by se kapacita fondu zvýšila téměř na trojnásobek z nynějších 385 miliard dolarů.
Proti posílení vystupuje Německo
Proti posílení Evropského stabilizačního fondu vystupuje Německo. Podle Jonáše je to problém politický.
„Německo se vyhýbá své vůdcovské roli, ale na druhé straně dochází k posunu. Kancléřka Angela Merkelová by měla předstoupit přes Bundestag, měla by požádat o schválení balíčku pro Řecko a uvidíme, jak se její postoj k eurovalu v průběhu týdne změní,“ myslí si Jonáš.
Obavy vyplývají z dalšího šíření krize. Všichni jsou soustředěni na Španělsko a Itálii.
„To jsou velké země, kde máme reformistické vlády, které nejen utahují opasek, ale také prosazují strukturální změny,“ říká Jonáš.
Rozvíjející se ekonomiky na summitu G20 volaly po posílení pravomocí Mezinárodního měnového fondu.
„Je to dlouhodobý úmysl těchto zemí, aby jejich zastoupení v Mezinárodním měnovém fondu odpovídalo jejich váze ve světové ekonomice. To se postupem času daří prosazovat. Předpokládám, že i tato krize může přispět k tomu, aby zvláště evropský podíl byl sestřižen na proporční úroveň,“ myslí si Jonáš.
Na závěry jednání G20 zřejmě nijak nezareagují trhy. Podle Jonáše je to neuklidní ani nevzruší:
„Bylo to obecně očekávané rozhodnutí a výsledek. Nikdo soudný neočekával, že by Čína, Brazílie nebo jiné státy dávaly miliardy na záchranu evropského kontinentu. To byla spíš taková naděje, která zavládla mezi některými evropskými politiky, kteří nemají dostatečnou představivost, jak tyto věci chodí,“ dodává Jonáš.
O možné formě a výši pomoci rozhodne G20 na svém dubnovém zasedání ve Washingtonu.
