Finanční lídři G20 se dohodli na reformě daňového systému, počítá s globální minimální daní 15 procent

Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí tvořících skupinu největších ekonomik světa G20 schválili globální dohodu o reformě daňového systému, která zahrnuje zavedení globální minimální daně. Slíbili rovněž, že se vyhnou příliš rychlému omezování rozpočtových opatření na podporu hospodářského růstu a zároveň budou bedlivě pozorovat vzrůstající inflaci.

Tento článek je více než rok starý.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Setkání ministrů financí G20 v Benátkách

Setkání lídrů financí zemí G20 na dřívějším summitu v Benátkách | Zdroj: Reuters

Ministři G20 a guvernéři centrální bank po setkání ve Washingtonu také uvedli, že Mezinárodní měnový fond by měl založit nový svěřenský fond, který by zajistil měnové rezervy pro široké spektrum chudších zemí, a to ve výši až 650 miliard dolarů.

Dosažení dohody o reformě mezinárodního daňového systému v pátek ohlásila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dohoda, v jejímž rámci budou nadnárodní podniky od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent, podle OECD zajistí, aby velké firmy odváděly spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky.

Česká ministryně financí za ANO Alena Schillerová v pátek dohodu o globální minimální dani přivítala. Nejde podle ní o trestání nadnárodních firem, ale o daňové narovnání a nastavení spravedlivých podmínek pro všechny.

Oko na inflaci

Lídři se též shodli na celosvětovém problému inflace, způsobeném nedostatky mnoha zdrojů a materiálů na výrobu zboží. V prohlášení dodali, že centrální banky situaci pečlivě monitorují, „dělají, co můžou, aby dosáhli původních hodnot, včetně cenové stability“. Zemím s nízkým až středním příjmem přislíbili pomoc v souboji s pandemií covidu-19 v následujících měsících, a to včetně dodávek vakcín a zdravotnických materiálů.

Podle agentury Reuters v prohlášení stojí, že rychlost obnovy ekonomiky „zůstává rozdílná mezi státy“ a je závislá na šíření nových variant koronaviru a dostatečném či nedostatečném počtu očkované populace.

Končí Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií

Číst článek

OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Představitelé G20 při schválení daňové dohody vyzvali k urychlení vývoje takzvaných „modelových pravidel“, která by měla vést země při dodržování dohody a „zajistit, aby nová pravidla vstoupila v platnost na globální úrovni v roce 2023“.

til, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme