Jak se projeví vládní reformy v domácnostech? Změny pocítí všichni
Vláda chce snížit schodky státního rozpočtu a zabrzdit tak zadlužování, které nabralo v posledních letech rychlé tempo. Schodky se mají díky vládním opatřením v příštích dvou letech snížit dohromady o téměř 150 miliard korun. Příští rok by to mělo být o 94 miliard a v roce 2025 o dalších 53 miliard. Větší polovinu z toho chce ušetřit na výdajích.
Změny se dotknou i daní z příjmů fyzických osob. Znovu se zavádí placení nemocenské. Příští rok mají lidé zaplatit celkem státu 12 miliard korun tímto opatřením a další rok miliardu navíc.
Lidí se dotkne rušení daňových výjimek a posunutí prahu, od kdy se platí zvýšená sazba daně z příjmu fyzických osob. Doposud je základní sazba 15 %, zvýšená sazba je 23 %. Nyní se platí vyšší sazba od příjmu ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy, což je zhruba 161 tisíc korun měsíčně. Nově se má uplatnit už na mzdu od trojnásobku průměrné mzdy, tedy zhruba 121 tisíc hrubého měsíčně.
Snížení hranice pro vyšší daňovou sazbu je podle ekonomky institutu IDEA při CERGE-EI Kláry Kalíškové výrazné, ale v tuto chvíli se vyšší sazba týká asi 1,5 % poplatníků. I při rozšíření tak stát může dle propočtů institutu získat navíc kolem tří nebo čtyř miliard. Podle propočtů ministerstva financí půjde o necelé 3 miliardy. Důvodem podle Kalíškové je, že progresivnější vyšší sazba zůstává vysoko, nad 120 tisíc měsíčně, což vydělává málokdo.
Společnost PAQ Research a think-tank IDEA také už částečně modelovaly dopady některých dalších opatření. Vyplývá z nich, že mají spíše plošný dopad.
„Jedno z těch důležitých opatření je zavedení nemocenské. A ta je naprosto plošná. Je to dodatečná daň, kterou platí lidé ze své hrubé mzdy," upozornila Kalíšková s tím, že platí všichni, ať už mají nízké nebo vysoké příjmy. U nejvyšších příjmů je ale strop na sociálním pojištění, takže to pak už nemá vysoké dopady. Ruší se i sleva na studenta a omezuje se sleva na manžela nebo manželku s nízkými příjmy.
„Tyto slevy jsou využívané napříč celým příjmovým spektrem. Překvapilo nás, že zase neděláme nic s daňovou progresí, což je velká promarněná příležitost,“ míní Klára Kalíšková z think-tanku IDEA.
Daniel Prokop z PAQ Reaserch upozornil, že opatření mají podobné dopady ve všech kategoriích zaměstnanců podle výše hrubé mzdy, což znamená, že každému zvýší zatížení práce o přibližně 0,6 procentního bodu. Zajímavé ale podle něj je, že mají relativně věší dopad na chudší polovinu domácností, protože třeba rušená sleva na nepracujícího manžela nebo manželku je často čerpána lidmi, kteří mají průměrné příjmy a partner nepracuje. Celá domácnost má pak příjmy pod mediánem.
Celkově se tedy podle něj zvýšila daňová zátěž u nízkopříjmových domácností.A platí všichni, ať už mají nízké nebo vysoké příjmy. U nejvyšších příjmů pak máme strop na sociálním pojištění, takže tam to nemá vysoké dopady. Ruší se i sleva na studenta a omezuje se nějakým způsobem sleva na manžela nebo manželku s nízkými příjmy.
Česko má přitom dlouhodobé doporučení od OECD, že má velmi vysoké daňové a odvodové zatížení práce, obzvlášť u nejnižších příjmů. Není to jen otázka čisté spravedlnosti, ale stát také nutí lidi z nižších příjmů přeskakovat do jiných režimů, které umožňuje, například do dohod o provedení práce.
