Hlasování o státním dluhu USA ve Sněmovně reprezentantů bylo odloženo
Spojené státy se opět nedočkaly řešení dluhové krize. Oproti původním plánům v noci na dnešek sněmovna reprezentantů o zvýšení dluhového stropu vůbec nehlasovala. Republikáni totiž hlasování o svém návrhu odložili.
Republikáni svůj jednostranný návrh stáhli, protože pro něj nedokázali najít dostatečnou podporu ani ve vlastní straně. Jejich návrh by ale i v případě schválení zřejmě smetl ze stolu senát ovládaný demokraty.
„Pochopte, zvýšení stropu pro státní dluh neznamená, že Kongres bude moct utrácet víc peněz. Pro naši zemi to jednoduše znamená schopnost platit účty, které Kongres nashromáždil," ujišťoval republikány Barack Obama.
Varoval také, že pokud Kongres strop nezvýší, americká vláda přestane platit část výdajů.
Všechny strany sporu sice uznávají nutnost dluhový strop zvýšit, aby se centrální správa vyhnula platební neschopnosti, svůj souhlas ale podmiňují ekonomickými reformami, na jejichž podobě se nedokáží shodnout.
Zásadní rozpory v hospodářské politice
Alternativní návrh demokratů počítá s úsporami při vojenských operacích. „Tenhle plán by zřejmě byl i z ekonomického hlediska nejpozitivněji vnímaný, problém je v tom, že republikáni a především to konzervativní křídlo bude samozřejmě tlačit na snížení veškerých jiných výdajů než na zbrojení,“ domnívá se Ilona Švihlíková z Vysoké školy ekonomické.
Vojenské výdaje proto podle ní sice budou muset být omezeny, ale ne tak výrazně, jak by si demokraté v čele s prezidentem Obamou přáli. Další sporná otázka se pak týká zdanění nejbohatších skupin.
Na nalezení kompromisu ovšem zbývá čas už jen do úterka, kdy zadlužení země dosáhne maximální povolené míry. Pokud zákonodárci do té doby dluhový strop nezvednou, hrozí celé zemi vážné ekonomické potíže.
Politici se nechovají jako dospělí
Portál China Securities Journal dnes například napsal, že prodlužování debaty o navýšení stropu pro státní dluh povede k oslabení dolaru a růstu komoditních cen.
„Zdá se, že situace je nejenom naprosto bez řešení, ale zdá se, že dokonce začínáme pochybovat o tom, zda naši zvolení politici jsou dospělí lidé,“ uvažuje profesor bostonské univerzity Igor Lukeš.
Pokud by Spojené státy v reakci na krizi začaly tisknout velké množství peněz, hrozí podle něj dokonce hyperinflace. Tento názor potvrzuje i Švihlíková:
„Ve chvíli, kdy by důvěra v dolar byla zásadním způsobem nalomena a byla tady nějaká alternativa – nebo dokonce alternativy – a dolarové zásoby by se začaly ve velkém množství vracet do Spojených států, tak potom scénář hyperinflace je bohužel velmi reálný."
Lukeš se přesto domnívá, že k dohodě nakonec dojít musí, jinak by americká veřejnost mohla přestat situaci tolerovat.
Vyřeší vše prezident?
Podle něj navíc existuje řešení i v případě, že se zákon odhlasovat nepodaří. Není ovšem příliš pravděpodobné:
„Prezident Obama by pravděpodobně mohl pouze z moci svého úřadu ten známý limit na vládní dluh prostě navýšit podepsáním nějakého prezidentského příkazu, ale já si myslím, že on se k tomu přece jen nakonec neodhodlá, protože to by způsobilo velkou a složitou ústavní debatu.“
Na americké problémy samozřejmě zareagovaly také trhy. „Oslabení dolaru má velké dopady na komoditní trh. To znamená, že tím, jak oslabuje dolar, se zvyšuje nejen cena zlata, ale také cena ropy, a od ceny ropy se odvíjí ceny dalších komodit. Takže pravděpodobnost zvýšení cen – a počátky tohoto procesu už vidíme nyní – je velmi vysoká,“ vysvětlila Švihlíková.
Ze situace ve Spojených státech je velmi znepokojena také Čína, která je největším Americkým věřitelem.
