Hospodářství ČR je nejlepší ve střední a východní Evropě
Ústav německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem řadí letos mezi reformními zeměmi střední a východní Evropy Českou republiku podle celkového indikátoru, v němž je započten hospodářský růst, vývoj inflace, rozpočtové schodky a výsledky zahraničního obchodu, na první místo. ČR prý figuruje v čele přesto, že za hospodářský růst a solidnost státních financí nemůže dostat ty nejlepší známky.
Za Českem je Chorvatsko před Estonskem, Slovenskem a Slovinskem. Polsko, jež ústav považuje jinak za velmi úspěšnou zemi, obsazuje až šesté místo, což IW odůvodňuje nedostatečnou konsolidací státních financí a stále ještě velkým inflačním tlakem. Ze stejných důvodů figuruje až na osmém místě Maďarsko. Tabulka však neodráží úroveň příjmů, kde vede Slovinsko s 15.675 dolary hrubého domácího produktu na hlavu.
Všech 25 sledovaných reformních zemí střední a východní Evropy letos může podle předního německého ústavu počítat s hospodářským růstem. Pouze tři země - Polsko, Slovinsko a Slovensko - ale do dneška byly s to vyrovnat hluboký pokles produkce vyvolaný systémovými změnami. Slovinsko, Polsko a tři pobaltské státy jsou zase jediné, které v roce 1998 opět dosáhly stejného počtu zaměstnaných jako v roce 1990.
Ukrajina, Gruzie a Moldavsko nyní vykazují jen třetinu úrovně výroby před pádem komunismu. Zvlášť hluboké propady výroby zaznamenávají všechny státy bývalého Sovětského svazu.
K velkým cenovým pohybům už podle zjištění IW nedochází. Roční míra inflace přesáhla v období 1994 až 1999 jen v sedmi zemích hodnotu 100 procent. V Česku, Makedonii a Slovensku klesla pod deset procent a v Chorvatsku činila průměrně jen tři procenta. V letošním roce může 13 ze 25 sledovaných států počítat s inflací nižší než deset procent.
Podle německého ústavu měla klíčový význam pro hospodářský pokrok privatizace podniků. Právě v té výrazně pokročily Česko, Estonsko a Maďarsko, kde podíl podniků v soukromých rukách dosahuje téměř západního standardu.
