Indie nákupem ruské ropy vzkazuje Západu, že nebude plnit jeho přání, vysvětluje indolog Štipl
Indie letos překoná v počtu obyvatel Čínu a stane se nejlidnatější zemí na planetě. Indičtí politici mluví i o ambici převzít pozici nejvýznamnější dílny světa, zároveň ale chtějí prosazovat hlavně zájmy své země a dál například rozvíjejí obchodní styky s Ruskem. „Pro Indii je válka na Ukrajině příliš vzdálené téma. Jakkoli je tím konfliktem veřejnost znepokojena, vládní pozice je daleko zdrženlivější,“ vysvětluje indolog Zdeněk Štipl.
Sovětský svaz byl totiž od 50. let jedním z nejbližších spojenců nového státu. Stál na straně Indie v konfliktech, hájil její zájmy na půdě OSN a pomáhal s průmyslovým rozvojem i vyzbrojováním, v čemž pokračuje i Rusko.
„Indie je největší importér vojenské techniky na světě a ještě před pár lety 70 procent pocházelo z Ruska,“ upozorňuje.
Indie mimo jiné uzavírá nové kontrakty třeba na nákup ruské ropy. „Je to rozvojová země, jejíž populace neustále narůstá. Potřebuje budovat průmysl a nakupuje od toho, kdo nabídne atraktivní slevu,“ podotýká s tím, že jde i o vzkaz Západu, že Indie nebude plnit jeho přání.
„Je to země, která je asertivní a ráda by se stala jedním ze světových lídrů, dokonce si už o sobě myslí, že jím je. A i vzhledem ke své koloniální minulosti chce být samostatná, nikým ovlivňovaná nebo postrkovaná,“ dodává.
Závist i nenávist
Indie vede dlouholetý územní spor s Čínou v severních vysokohorských oblastech.
„Ta oblast není demilitarizovaná, ale oba státy se zavazují, že tam vojáci nenosí střelné zbraně. V roce 2020 se tam pobili holemi, je to skutečně brutální až středověký konflikt. A opakuje se neustále, i před pár dny tam bylo nějaké postrkování,“ připomíná Štipl.
„Mnozí Indové závidí Číně její ekonomický úspěch. Ještě v polovině minulého století na tom přitom oba státy byly přibližně podobně.“
„Pohled Indů na Čínu je velmi negativní, skoro bych řekl na úrovni vztahu k Pákistánu, který je od roku 1947 arcinepřítelem. Současně je ale zajímavé, že množství indických studentů před covidem jezdilo studovat do Číny technické obory a medicínu, oba státy jsou také důležitými obchodními partnery,“ poznamenává.
Současně prý mnozí Indové závidí Číně její ekonomický úspěch. Ještě v polovině minulého století na tom přitom oba státy byly přibližně podobně, pokud jde o úroveň gramotnosti nebo rozvoje, po skončení kulturní revoluce ale Čína odskočila.
„Snahy o kontrolu porodnosti jsou v Indii tabu, a to i kvůli programu nucené sterilizace, který probíhal v polovině 70. let.“
„Problém je, že Indie má sice velkou a mladou populaci, ale potřebovala by sofistikovanější pracovní sílu, nejen tu hrubou,“ uvádí Štipl s tím, že vzdělaní Indové vidí nekontrolovaný populační boom jako velkou hrozbu, protože výrazná část populace je chudá a nevzdělaná.
Snahy o kontrolu porodnosti jsou prý ale v Indii tabu, a to i kvůli programu nucené sterilizace, který probíhal v polovině 70. let. „Muži ze slumů tehdy byli odvážení v autobusech do sterilizačních táborů, mluvíme o milionech lidí. A když Indira Gándhíová ukončila výjimečný stav, následující volby drtivým způsobem prohrála,“ popisuje.
Růst populace by se měl zastavit okolo roku 2050 a už nyní zpomaluje. „Hlavní podíl na tom má střední třída, která bohatne a má méně dětí. Chtějí se mít tak dobře, jako se mají jinde, jsou velmi konzumní. Je to vlastně přirozené řešení, jak růst zpomalit,“ uzavírá Štipl.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.
