Firmy zvyšují ceny, než aby snížily marže. Musíme proti tomu bojovat, říká Holub z národní banky
Česká národní banka (ČNB) pravděpodobně ještě tento měsíc znovu zvýší základní úrokovou sazbu s cílem zkrotit inflaci, která nyní dosahuje 16 procent. „Už když jsme před rokem začali zvyšovat úrokové sazby, tak jsme vnímali, že je třeba otočit kormidlem měnové politiky. Ale že se dostaneme na 16 procent, jsem si opravdu nedovedl představit,“ přiznává Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB.
Nový guvernér centrální banky Aleš Michl už při svém jmenování v květnu oznámil, že navrhne, aby se se sazbami od léta nehýbalo. Podle Holuba ovšem jiná cesta v zásadě neexistuje.
„Úrokové sazby jsou hlavní nástroj měnové politiky a je naprosto standardní, že když sílí inflace, centrální banka musí zvyšovat úrokové sazby tak, aby dala všem najevo, že zvýšená inflace je dočasná věc a že se v horizontu roku až roku a půl vrátíme blízko k našemu dvouprocentnímu inflačnímu cíli,“ zdůrazňuje.
Za rostoucí inflací je podle Holuba více faktorů. Jedním z hlavních jsou ceny energií. Například ve Francii se prý podařilo udržet inflaci na úrovni kolem pěti procent díky regulaci cen elektřiny. V Česku se zároveň připojují i další faktory, jako je nízká nezaměstnanost a přehřátý trh práce i nemovitostí.
„České firmy začaly zvýšené náklady velice ochotně promítat do cen svým zákazníkům. Nechtějí se smířit s poklesem svých marží. Občas dokonce čekají, že náklady dál porostou a ceny zvyšují do foroty, což je samozřejmě z pohledu centrální banky nežádoucí. Je potřeba proti tomu bojovat,“ deklaruje ekonom.
Strach z inflace žene inflaci
Holub je zároveň proti tomu, aby vláda v této situace zasahovala do cen na trhu a například stanovila maximální marže. K dlouhodobému zkrocení inflace podle něj pomůže spíše zpřísnění makroekonomické politiky, byť to může trvat i déle než rok.
„Zmražení marží se samozřejmě projeví hned, ale na druhou stranu to často inflační problém jen odsune do budoucna. Psychologicky je možná lepší, když si teď protrpíme vyšší inflaci, než mají v jiných zemích, pak ale uvidíme světlo na konci tunelu a příští rok se vrátíme na jednociferná čísla,“ vysvětluje s tím, že předpokladem pro to je, že například nedojde k zastavení dodávek plynu z Ruska.
Minulá vláda nás naučila, že peníze padají z nebe, všímá si ekonom Hampl
Číst článek
Vyšší ceny firem prý zatím lidé akceptovali a Holub se obává, aby se to obchodníci nepokusili zopakovat. Zároveň se ale už nyní projevuje tendence lidí šetřit a omezovat spotřebu. Díky zvyšování úrokových sazeb se totiž zvyšují také úroky na spořicích a termínovaných účtech.
„Zpřísňováním měnové politiky se snažíme zabránit nakupovací panice. Inflace živená strachem z inflace je totiž to nejhorší, co může nastat,“ upozorňuje bankéř.
„Když se inflace zabydlí v našich hlavách, tak tím spíš si řekneme o zvýšení mezd. A pokud zaměstnavatel očekává, že může příští rok zvýšit ceny o 15 procent, je pravděpodobné, že nám vyšší plat přizná. A tím se roztočí spirála mezi cenami, zisky a mzdami, která pak jde obtížně zastavit,“ uzavírá Holub.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby.
