Inflace roste nejrychleji od roku 1993. ‚Potraviny budou dál výrazně zdražovat,‘ míní ekonom Bureš
Inflace se ve svém růstu nezastavila ani v dubnu. Proti březnu stoupla ještě o necelá dvě procenta na 14,2 desetiny procenta. Růst cen je tak nejvyšší od roku 1993. A inflace ještě neřekla své poslední slovo, řekl pro Radiožurnál hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Podle něj může v polovině roku přesáhnout až 15 procent.
Analytici většinou předpokládali pomalejší růst inflace kolem 13 procent. Proč inflace roste ještě rychleji, než se čekalo?
Je to v důsledku - aspoň oproti mým odhadům - ještě výraznějšího zdražování cen energií, tedy zejména elektřiny a plynu. V tuto chvíli se velkoobchodní ceny na trzích začínají naplno promítat i do cen pro koncové spotřebitele. To je hlavní důvod. A vedle toho zdražují ceny potravin plus minus podle toho, jak jsme očekávali.
Kam se podle vás může letos inflace vyšplhat? Bude to i víc než předpokládaných 15 procent někdy v polovině roku?
Ano, pravděpodobně se dostaneme nad 15 procent. V tuto chvíli bohužel inflace ještě neřekla poslední slovo. Bude to v těch nejbližších měsících, pokud se bavíme o meziměsíčním nárůstu, ještě o dalším zdražování právě energií.
A v průběhu celého roku ještě budou dál výrazně zdražovat pravděpodobně potraviny. S určitým zpožděním se v nich promítá celé spektrum proinflačních faktorů od dražších pohonných hmot, dražších energií, dražších krmných směsí pro živočišnou výrobu. To jsou věci, které postupně probublávají až ke spotřebiteli.
Zatímco ceny ropy se relativně rychle promítnou do cen u čerpacích stanic, tak u potravin je reakční doba pomalejší a tam si myslím, že ten nejvyšší inflační skok ještě můžeme zažít. Proto inflace bude podle mého názoru vrcholit někde mezi 15 nebo 16 procenty v polovině tohoto roku.
Inflace je nejvyšší za téměř 30 let. V dubnu zrychlila na 14,2 procenta
Číst článek
Zatímco inflace je tedy v dubnu na 14 procentech, tak tržby v maloobchodě meziročně v březnu vzrostly jen o 5,4 desetiny procenta a tržby za potraviny dokonce proti loňsku klesly o 1,4 desetiny procenta. O čem to vypovídá?
Vypovídá to o tom, že český spotřebitel je už opatrnější. Za první kvartál to bylo vidět i v souhrnných číslech za HDP. Ale ta opatrnost ještě není nijak dramatická. Už před invazí Ruska na Ukrajinu jsme viděli poměrně výrazný nárůst inflačních tlaků a opatrnostní reakci u části české populace, zejména u nižších příjmových skupin. V tuto chvíli si myslím, že ta situace zasáhne daleko větší část českých domácností. I středněpříjmové skupiny budou muset více vážit každou korunu a je jasné, že spotřeba domácností bude v druhé polovině přispívat k dynamice českého růstu negativně.
Dá se už teď říct, na čem lidé začali nejvíc šetřit?
Čísla za březen ještě nejsou nijak katastrofální, ale to, co trochu pozorujeme a budeme pozorovat daleko víc, tak si myslím, že bude v úsporách na zboží dlouhodobé spotřeby, na zbytnějších větších nákupech typu investice do spotřebičů jako jsou pračky, ledničky. Pravděpodobně se bude šetřit i na nákupech automobilů, kde tomu jde naproti i jejich nedostatek na trhu, určitá neschopnost automobilek dokončovat produkci a také výrazný nárůst cen nových automobilů. To jsou věci, u kterých asi bude také část spotřebitelů odkládat nákupy.
Analytici: Inflace bude dál stoupat, v nejbližších měsících může překonat i 15 procent
Číst článek
Naopak v celkových číslech neuvidíme nějak výraznou změnu v nákupech zboží základní spotřeby. Už proto, že také v Česku přibylo poměrně velké množství obyvatel tím, že k nám přišlo přes 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Tito lidé sami o sobě budou určitě utrácet za zboží a služby základní spotřeby, tak tam v těch velkých číslech neuvidíme rozhodně nějaké propady, spíše další nárůst.
Pokud budou lidi méně nakupovat, bude to mít nějaký zásadnější vliv na inflaci?
Bezprostředně ne, protože bezprostředně je inflace tažená vyššími cenami na globálních trzích, nedostatkem určitých věcí. Ale v globálu samozřejmě platí, že poptávka s nabídkou se musí nějakým způsobem vyrovnat. A samo o sobě to, že poptávka nejenom v Česku, ale ve většině vyspělého světa pravděpodobně zareaguje určitým ochlazením na ten stagflační šok, tak to je část nápravy, ne úplně příjemná, hodně bolestivá. Na tyto typy šoků jsme v globální ekonomice v posledních dekádách nebyli zvyklí, ale je to věc, která nás asi v nejbližších kvartálech nemine.
Proč se daří skupině ČEZ?
Komu se v tomto roce daří, je skupina ČEZ. Čistý zisk i v prvním čtvrtletím vzrostl o 218 procent na víc než 26,5 miliardy korun. Je to dané právě růstem ceny elektřiny?
Jednoznačně. ČEZ, jestli jsem dobře četl poslední čísla, tak prodával elektřinu v průměru v prvním kvartále meziročně za skoro dvojnásobné ceny. A je to ten hlavní důvod, proč se mu v tuto chvíli tak daří.
Čistý zisk ČEZ se v prvním čtvrtletí meziročně ztrojnásobil. Přesáhl 26 miliard korun
Číst článek
Předpokládám, že si teď dost lidí položí otázku: když je majoritním vlastníkem ČEZ stát a firma má tak vysoký zisk, musí být opravdu ceny elektřiny pro koncové uživatele tak vysoké?
Myslím, že to není úplně dobře položená otázka. Vlastníkem je stát, ale není stoprocentním vlastníkem. Jsou tam i soukromí investoři.
Správné je položit si otázku, jestli by stát neměl výrazněji pomoci skupinám obyvatel, které jsou nejvíce zasažené, třeba i s použitím dividendy ČEZ, tedy v rámci nějakého standardního nastavení sociální politiky nebo třeba určitých mimořádných dávek, mimořádných nástrojů.
Za mě by nějaké zásahy do tržního formování cen v tuto chvíli nevedly asi ke kýženým cílům. Mohlo by to vést k tomu, že by šlo o určitý boj s větrnými mlýny. Pokud bychom se snažili zastropovat ceny, tak bychom se snažili pro většinu populace otupit ten zásadní signál, že energií je v tuto chvíli nedostatek, a proto jsou tak drahé.
ČEZ vysvětluje, že z vysokých cen elektřiny těží jako výrobce, ne jako prodejce, a že prodej elektřiny dokonce klesl. Na čem tedy ČEZ konkrétně vydělal, z čeho se generuje jeho zisk?
Máte pravdu, že je to výroba a prodej. V tuto chvíli to byla do značné míry výroba, která svým způsobem odrážela vysoké ceny energií a zisk ČEZ do značné míry není garantovaný na další roky. Ve chvíli, kdy budeme předpokládat, že situace, která tady nastala a která primárně - když se díváme na ceny elektřiny - odráží i vysoké ceny zejména zemního plynu, je situace dočasná, která po dvou nebo třech letech pomine, tak současné zisky ČEZ jsou pravděpodobně dočasné a není to něco, co by bylo fakticky zaručeno natrvalo.
