Co se skrývá pod pojmem inflace? Pokud trvá dlouho, je pro ekonomiku nebezpečná, vysvětlují odborníci

Inflace je dnes často skloňovaný termín. Co ale přesně vyjadřuje, jak ji máme hodnotit a proč ekonomice tak škodí? To vysvětlují v novém pořadu Ekonomické jednohubky na vlnách Českého rozhlasu Plus ekonomové Michal Skořepa a Naďa Bělovská.

Ekonomické jednohubky Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

peníze

Inflace ukazuje, jak nám rostou ceny zboží a služeb v celé ekonomice (ilustračné foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Inflace ukazuje, jak nám rostou ceny zboží a služeb v celé ekonomice. Nesleduje jednorázový, ale dlouhodobý růst cen, který může být mírný, nebo naopak prudký. V každém případě ale časem snižuje hodnotu měny, kterou za zboží a služby platíme, protože s rostoucí inflací si za stejnou částku můžeme pořídit méně toho, co si koupit chceme.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Ekonomické jednohubky v audiozáznamu

Jakým tempem ceny rostou, ukazuje míra inflace. Tu každý měsíc pravidelně měří a zveřejňuje Český statistický úřad, který pohyby cen pravidelně srovnává v rámci spotřebního koše. „Což je v podstatě seznam položek, za které utrácíme. Není tam zdaleka vše, je to velmi úzký vzorek, najdeme tam část věnovanou potravinám, bydlení, dopravě a tak dále,“ vysvětluje ekonom Michal Skořepa.

Pokud srovnáváme, jak se ceny v dubnu změnily oproti březnu, jde o inflaci meziměsíční, pokud duben srovnáváme s dubnem loňským, jde o inflaci meziroční.

Dlouhodobá inflace je pro ekonomiku nebezpečná, a to zejména proto, že nebývá vyrovnaná. To zhoršuje orientaci v cenách, a tím bere lidem i firmám schopnost se efektivně rozhodovat o svých nákupech a investicích.

„V praxi jakmile inflace vybočí z normálu kolem velmi nízkých jednociferných hodnot, tak v tu ránu vzniká zmatek. Lidé a investoři se rozhodují špatně, protože spoléhali na nějaký momentální stav cen, který byl jenom v ten moment a za chvíli bylo vše jinak,“ nastiňuje Skořepa.

Deflace a hyperinflace

Inflace může být v ekonomice dokonce i záporná, což znamená, že ceny dlouhodobě klesají. Takový jev se nazývá deflace. Obvykle ale bývá kladná a mírná, tedy od nuly do deseti procent.

Česko by s eurem zvládlo inflaci lépe. Že do eurozóny nevstoupilo, je vina politiků, říká Švejnar

Číst článek

Prudší inflace, v rozmezí deseti až stovek procent, se v odborné terminologii nazývá pádivou inflací a ta už ekonomiku dost výrazně poškozuje. Pokud se růst cen přehoupne do extrému, mluvíme o tzv. hyperinflaci, kdy ceny rostou raketově třeba o tisíce procent a peníze pak ztrácejí hodnotu doslova každý den.

Takové situace se v minulosti objevily například v Německu pro první světové válce, ale nepříjemnou zkušenost s ní mají i státy Jižní Ameriky, kde s hyperinflací bojovala například Argentina, Bolívie nebo Brazílie. V takové situaci se peníze stávají prakticky bezcennými a ekonomika kolabuje.

Aby k takové situaci nedocházelo, hlídá cenovou stabilitu, a tedy míru inflace v zemi, centrální banka. Ta si určuje tzv. inflační cíl, tedy úroveň růstu cenové hladiny, která je pro danou ekonomiku ideální, a na této úrovni se snaží cenový růst dlouhodobě držet. Česká národní banka má staven cíl ve výši dvou procent.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu výše.

Naďa Bělovská, Michal Skořepa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme