Nad inflací bez poškození ekonomiky nevyhrajeme. To se vzájemně vylučuje, míní Hampl
Mezinárodní měnový fond doporučil České národní bance, aby zvýšila úrokové sazby a přesvědčila tak trhy a veřejnost, že inflaci příští rok dostane pod kontrolu. „Ty nástroje, které se mohou buď doplňovat, nebo vzájemně vylučovat, jsou v zásadě dva – kurz a sazby,“ míní Hampl v Interview Plus a dodává, že posilování koruny má v určitých ohledech pozitivní důsledky.
Česká národní banka už se vícekrát nechala slyšet, že by chtěla na současných vyšších úrovních držet sazby delší dobu. Naposledy to v rozhovoru pro Hospodářské noviny tento týden potvrdila členka bankovní rady Karina Kubelková, podle které je současné nastavení sazeb adekvátní a bude přetrvávající růst cen účinně brzdit.
Také ekonomové nepředpokládají, že by centrální banka v nejbližší době sazby zvyšovala. Její guvernér Aleš Michl ale na konci loňského roku zdůraznil, že se tato očekávání nemusí naplnit.
„Bankovní rada je připravena zvýšit sazby, zejména pokud vzroste poptávková inflace nebo riziko poptávkové inflace. Rada současně potvrdila své odhodlání pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na cíli dvou procent,“ říká Michl.
Poslouží nám silná koruna?
Centrální banka má k boji s inflací dva důležité nástroje. Kromě úrokových sazeb je to také kurz české koruny. Ta je teď nejsilnější od roku 2008, a to i přesto, že už od listopadu neprobíhají ze strany centrální banky žádné devizové intervence. Jde o dobré protiinflační opatření, protože silná koruna zlevňuje všechny zahraniční nákupy.
Podle Mojmíra Hampla, předsedy Národní rozpočtové rady a bývalého guvernéra ČNB, má posilování koruny v určitých ohledech pozitivní důsledky. Otázkou ale zůstává, jestli to bude stačit.
Důvody ČNB pro zachování výše úrokových sazeb jsou nedostatečné, tvrdí europoslanec Niedermayer
Číst článek
„Ty nástroje, které se mohou buď doplňovat, nebo vzájemně vylučovat, jsou v zásadě dva – kurz a sazby. Je pravda, že centrální banka má díky politice kurzového závazku v minulých letech velmi rozsáhlou zásobu devizových rezerv, která slouží jako určité odstrašení pro finanční trhy, kdyby chtěly testovat odhodlání centrální banky držet korunu na silnějších úrovních. V tomto ohledu je to dobré, ale ten základní nástroj je úroková sazba a je otázka, jestli nebylo třeba jít s ní výš,“ míní Hampl.
Ekonomická motivace
Předseda Národní rozpočtové rady také uvádí, že v tuto chvíli je důležité, aby bankovní rada využívala oba nástroje, jinak hrozí riziko, že tu inflační krize na dvouciferných číslech bude ještě nějakou dobu.
„Nebude stačit to vysedět a vyhrát nad inflací tím, že bude guvernér Michl pronášet komentáře typu „lidi něco dělejte a spořte.““
Mojmír Hampl
„Oba nástroje se vzájemně zesilují. To znamená, že když je vyšší úrokový diferenciál, tak je šance na to, že i koruna bude silnější. Ta kalibrace je samozřejmě potom už otázkou citu a měnově politického umění. Nicméně jsem si jistý, že nebude stačit to vysedět a vyhrát nad inflací tím, že bude guvernér Michl pronášet komentáře typu ‚lidi něco dělejte a spořte.‘ Oni k tomu potřebují ekonomickou motivaci,“ říká.
Hampl mimo jiné také zdůrazňuje, že není možné nepoškodit ekonomiku a zároveň vyhrát nad inflací. Model toho, že někdo něco ztrácí a někdo něco získává, je podle něj naprosto přirozený.
„Vůbec nerozumím slovnímu spojení ‚škodit ekonomice‘, jde sice o zdražování úvěrů pro podniky, pro lidi, ale tak to přesně má být. Boj s inflací je, že se zdražuje úvěrové financování a že je dražší pořídit něco na dluh, a to je správně, tím se omezuje poptávka. Takže pokud chce někdo vyhrát nad inflací, aby to nepoškodilo ekonomiku, tak chce něco, co se vzájemně vylučuje,“ dodává Hampl.
Poslechněte si celé Interview Plus v audiozáznamu nahoře v článku. Moderuje Naďa Bělovská.
