Inflace straší Evropu. Česka se dotkne jen okrajově
Evropa se obává rychlého růstu spotřebitelských cen. Inflační spirálu podle některých expertů roztočí pomoc ve výši 750 miliard eur, kterou pro Řecko a další předlužené ekonomiky společně přichystaly Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Své dopady by přitom mohl mít tento záchranný balíček i na Česko, kde byl podle zveřejněných statistik až doposavad tlak na růst cen minimální.
Březnové ceny dovozů se totiž meziměsíčně snížily o 0,1 procenta a meziročně o 2,6 procenta. Ceny domácích výrobců se pak v dubnu zvýšily o pouhých 0,7 procenta. Část analytiků se v souvislosti s pomocí Řecku obává inflace. Část se naopak bojí, že zastaví oživení evropské ekonomiky a způsobí tak deflaci, tedy pokles cen.
„Lze najít argumenty pro oba scénáře. Ti, co se obávají deflačních tlaků, tak mluví o další recesní vlně a o dalším oslabení spotřebitelské poptávky. Druhá skupina naopak varuje před inflací a její argumenty se týkají logicky řecké pomoci. Jde zejména o nakupování řeckých státních dluhopisů ze strany Evropské centrální banky. Tady panují obavy, že tato banka nebude důsledná ve sterilizaci nakupovaných dluhopisů,“ popisoval analytik Komerční banky Jan Vejmělek.
„Podle mého názoru inflace na globální úrovni dosáhla svého dna v průběhu minulého roku a v současné době se pomalu začíná zvedat. Je to hlavně kvůli zdražovaní komodit, jako je například ropa. Osobně se pro nadcházející měsíce obávám toho, že na globální úrovni ten trend postupného zvyšování inflace bude pokračovat,“ dodal analytik Komerční banky.
Vzestup inflace je patrný už i v České republice, v říjnu loňského roku byla čísla ještě záporná, poslední hodnoty z dubna se však už přehouply do kladných hodnot.
Kurz koruny zůstane volatilní
„Inflace u nás jde nahoru, ale zatím zůstává stále nízká. Co stojí za jejím vzestupem? Jde o vyšší regulované ceny a nepřímé daně, začíná se ale také projevovat takzvaná dovezená inflace v podobě dražších komodit, což se jasně odráží na cenách pohonných hmot,“ doplnil Jan Vejmělek.
Nabízí se tak otázka, jaký vliv na spotřebitelské ceny v Česku budou mít domácí výrobci - index jejich cen se sice v dubnu zvýšil o pouhých 0,7 % , přesto to byl bezmála dvojnásobek očekávání trhu.
„Tento výsledek opravdu překvapil, poprvé po 16 měsících byl zaznamenán vzestup. Je to další ze střípku, která dává dohromady postupné zvyšování inflace. Jak už jsem se zmiňoval - ceny porostou především u dovážených komodit, kromě pohonných hmot půjde i mírně o potraviny, ale obecně si myslím, že žádné výraznější zvýšení cen nezaznamenáme. Podle mého názoru bude situace v maloobchodním prostou i nadále nepříznivá,“ pokračoval Vejmělek.
Česká národní banka na svém posledním zasedání snížila sazbu, za kterou půjčuje komerčním bankám, na historické minimum 0,75 %. Zajímavý také bude vývoj české koruny v kontextu výhledu ekonomiky a nálady na trhu, která je kvůli situaci v Řecku i nadále nedobrá.
„Myslím si, že úrokové sazby jsou už tak nízké, že další snižovaní je v této chvíli málo pravděpodobné. První zvýšení očekáváme až ke konci letošního roku. Co se koruny týče, tak její kurz by měl zůstat spíše volatilní,“ uzavřel analytik Komerční banky Jan Vejmělek.
