Inflace v Číně dosáhla v březnu 3,6 procenta. Analytici očekávali nižší růst

Meziroční inflace v Číně v březnu vzrostla na 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů místního statistického úřadu. Oproti únorovým číslům narostla inflace o čtyři desetiny procenta. Analytici přitom očekávali nárůst nižším tempem. Růst cen se ale stále drží pod vládou stanovenými čtyřmi procenty.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peking

Peking | Foto: Robert Mikoláš

Ještě loni v červenci byla v Číně inflace nad šesti procenty, tu nakonec srazila až přísná měnová politika Pekingu. Že se inflace vrátí na rekordní hodnoty, ale podle analytiků nehrozí.

„Ukazuje to vývoj produkčních cen, které obvykle trochu předbíhají vývoj ve spotřebitelských cenách a inflace v produkčních cenách je v podstatě deflací. Ceny aktuálně ve výrobní sféře v čínské ekonomice klesají,“ vysvětlil na Rádiu Česko hlavní ekonom společnosti Patria David Marek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Míru inflace v Číně jsme na Rádiu Česko rozebrali s hlavním ekonomem společnosti Patria Davidem Markem.

Největší podíl na růstu inflace mají ceny potravin. S drahým jídlem jsou pak v zemi tradičně spojené i sociální nepokoje. Podle ekonoma ale tato situace aktuálně nehrozí.

„Při hospodářském růstu nad osm procent, kam by se měla čínská ekonomika dostat i při určitém zpomalení, by inflace do čtyř procent neměla působit ani makroekonomické ani výraznější sociální problémy,“ dodal.

V pátek by měly vyjít data o hospodářském růstu Číny v prvním čtvrtletí letošního roku. Právě hospodářský růst za loňský rok zpomalil z 9,5 na 8 procent. Podle ekonoma se právě na tato číslo čeká, zda potvrdí nebo nikoli myšlenku, že čínská ekonomika zpomaluje.

„Respektive zda zpomaluje pomalu, nebo rychle. Pokud se naplní výsledky očekávání hospodářského růstu nad osm procent, měly by to jak finanční trhy, tak i ekonomové vnímat jako ještě relativně dobrý výsledek. Pokud by se dostal růst pod osm procent, bylo by to vnímáno jako problém pro Čínu i pro celý svět,“ přiblížil.

Připomněl, že Čína je dnes vedle USA motorem světové ekonomiky. „Kromě těchto ekonomik není žádná jiná, která by dnes mohla pomoci například eurozóně.“

Tomáš Pavlíček, Barbora Kreuzerová, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme