Investoři přestávají věřit Maďarsku. Vláda odmítá půjčku od MMF
Investoři přestávají věřit Maďarsku, tlak na zemi se stupňuje. Forint se včera vůči euru propadl na historické minimum. Riziková prémie, kterou trhy žádají za to, že jí půjčí, se zvýšila. Investoři tak reagují na přijatý zákon, který omezuje nezávislost centrální banky. Ten je podle mnohých z nich navíc další z řady nešťastných vládních intervencí do ekonomiky.
Výnosy z maďarských dluhopisů se vyšplhaly nad 10 %, kde naposledy byly těsně před tím, než v roce 2008 země potřebovala stabilizační půjčku.
Situace v Maďarsku začíná být podle analytika Komerční banky Miroslava Frayera velmi vážná. Přestože se vládní představitelé vyjadřují v duchu, že stabilizační půjčku od Mezinárodního měnového fondu víceméně nepotřebují.
„Já si myslím, že situace na trhu jim nedovolí se financovat za takových podmínek, které by pro ně byly dlouhodobě udržitelné, a dříve nebo později by museli o pomoc tak či tak požádat,“ říká Miroslav Frayer.
Evropská unie a Mezinárodní měnový fond dávají Maďarsku najevo, že pokud Budapešť nezmění svou politiku, některé kontroverzní zákony, půjčka nebude. Zemi by tak hrozil bankrot.
V dlouhodobějším horizontu je hrozba bankrotu podle Frayera na místě: „Maďarsko sužuje poměrně vysoké zadlužení a současná konstelace tržních podmínek. Obecně vývoj ve světě není pro Maďary příliš optimistický, takže ve svém důsledku bankrot určitě zcela vyloučit nemůžeme.“
Problémy v Maďarsku znamenají prohloubení evropské krize. Dá se tedy očekávat, že k dohodě dojde. Podle Miroslava Frayera ale spíše později, ve druhém čtvrtletí:
„Očekával bych, že k dohodě nakonec dojde, neposkytnutí peněz Maďarsku by určitě dluhovou krizi jen dále prohloubilo, ale prozatím v nejbližších dvou třech měsících potřeba peněz ještě není pro Maďarsko tak životně důležitá. Takže já si spíš myslím, že k dohodě dojde, ale zřejmě tak někdy ve druhém kvartále letošního roku.“
Maďarská ekonomika podle odborníků ustojí propad forintu, vláda ale varuje před spekulanty, kteří podnikají soustředěný útok na tuto měnu.
Atak na domácí měnu vyvolala podle analytika ČSOB Jana Čermáka kombinace několika nepříznivých faktorů, domácích i zahraničních.
„Momentálně vévodí ty domácí - přijetí nové ústavy, v rámci níž se přijal i zákon o centrální bance, který svým způsobem ohraničuje její nezávislost, což se nelíbilo Mezinárodnímu měnovému fondu a Evropské unii. A další záležitostí bylo to, že následně maďarská vláda naznačila, že by mohla použít devizové rezervy centrální banky ke splácení municipálního dluhu v Maďarsku," říká Čermák.
Maďarsko má odříznutý přístup na zahraniční kapitálové trhy, přičemž vláda má platit MMF a EU půjčku v hodnotě 4,6 miliardy eur. Vláda není schopná tyto peníze získat na zahraničním kapitálovém trhu, protože situace nepřeje předluženým státům.
Za pád forintu můžou podle maďarských politiků mezinárodní spekulace
Číst článek
Kvůli Maďarsku se stupňuje tlak na celý středoevropský region. Koruna včera oslabovala, výnosy z českých vládních dluhopisů se zvýšily o 22 procent.
Rizika tímto směrem jsou podle Frayera bezesporu vychýlena. Pokud se situace nadále vyhrotí, určitě by to mělo negativní dopad i na české finanční trhy.
„Na druhou stranu si ale myslím, že oslabení koruny nebo růst výnosů českých dluhopisů by neměl být tak výrazný jako v Maďarsku. V minulosti se už několikrát ukázalo a diskutovalo, že není důvod házet Českou republiku do stejného pytle s Maďarskem,“ dodává Frayer.