Irácká provincie Dijála se snaží přilákat české investory
České firmy zůstávají v Iráku velkým pojmem pro kvalitu práce a technologií, jen se tam bojí přijet, říkají Iráčané. Z provincie Dijála proto přiletěl do Prahy její guvernér Abdulnásir Almahdáví a přivezl s sebou nabídky na investice v této části Iráku.
Provincie Dijála leží na hedvábné stezce - na východě Iráku nedaleko hranic s Íránem. Má milion šest set tisíc obyvatel a je to vlastně Irák v malém: žijí tady sunité, šíité, Kurdové i křesťané, popisuje etnickou a náboženskou mozaiku guvernér Almahdáví.
S guvernérem Abdulnásirem Almahdávím mluvil Martin Dorazín ze zahraniční redakce
„Několik let nás opravdu trápily nepokoje a střety. Dnes je ale Dijála jednou z nejbezpečnějších provincií v Iráku. Nadešel čas na její obnovu, a my proto začínáme od základu - od nových územních plánů. Působí tady česká firma BOCP, která vyhrála soutěž na územní plán v jednom z pěti okresů. Přijeli jsme se podívat, jak to dělají. Územní plány jsou základem pro rozvoj oblasti na celá desetiletí dopředu.“
V provincii Dijála je nedostatek domů a bytů. Objevily se tu už turecké stavební firmy, ale v Iráku by chtěli i české investice, a to nejen do stavebnictví.
„Máme tady 12 ropných polí a dvě plynová, která jsou druhými největšími v Iráku. Zatím tam ale netěžíme. Máme pět přehrad a pět jezer. Dijála je silná a úrodná zemědělská oblast, proto bychom uvítali investice do potravinářského průmyslu, který je velmi perspektivní,“ zdůraznil guvernér.
Investoři mohou počítat s podporou
Zahraniční investoři mohou podle ujištění guvernéra počítat s podporou státu, provincie i místních bank.
„Investor samozřejmě musí vložit své prostředky, ale irácké banky jsou velmi pružné a ochotné tyto projekty spolufinancovat. My, jako provincie, poskytneme pozemky za symbolickou cenu nebo dlouhodobé pronájmy. Zisk může investor přirozeně z Iráku vyvézt. Stát mu může zaručit několikaleté daňové prázdniny.“
Z Iráku ale prakticky obden přicházejí zprávy o konfliktech mezi jednotlivými frakcemi o vzájemných útocích. Nakolik je demokracie v Iráku silná?
„My Irák považujeme za demokratický stát, ale demokracie je dynamický proces, který neustále trvá. Má své klady i zápory. Objevují se různé spory a neshody, ale ty jsou všude na světě. Důležité ale je, že demokratický proces jde kupředu a je stále pevněji ukotvený. U nás už nikdo nebude u moci celý život. Vláda i prezident se budou měnit,“ prohlásil guvernér Almahdáví.
Iráčané dělí cizince na vojáky a civilisty
Hlavní jsou ale pro cizince a cizí investory v Iráku bezpečnostní otázky; to, jestli se může normálně projít po ulici nebo projet autem. V Iráku jsou americká vojska, která většina Iráčanů nepovažuje za vítané hosty.
„V otázce přítomnosti amerických nebo obecně cizích vojáků jsou Iráčané rozdělení na dvě části: jedna je vnímá jako osvoboditele, kteří svrhli bývalý režim, a druhá je považuje za okupanty, a podle toho se k nim chovají. Iráčané ale cizince rozdělují na vojáky a civilisty. Ti jsou u nás velmi vítaní. Uvedu příklad: Americká organizace PRT u nás funguje už dlouho a pomáhá nám při obnově země. Iráčané jsou jako lidé přátelští a štědří vůči cizincům.“
Nejen zahraniční investory asi zajímá budoucnost Iráku jako státu. Mnozí nevěří, že se podaří udržet jednotný stát.
„Osobně jsem neslyšel o nikom, kdo by chtěl Irák rozdělit. Všichni se shodují v tom, že Irák musí zůstat jedním státem. Samozřejmě, že se všichni snažíme o to, aby co nejvíce pravomocí a peněz zůstalo na lokální úrovni. Místní samosprávy nejlépe znají potřeby své oblasti a jejích obyvatel.“
„ Ale to jde ruku v ruce se snahou zachovat Irák jako celek. Měli jsme tu centrální vládu, diktaturu, která ovládala celý Irák, a to bylo špatné řešení. Podle ústavy, kterou jsme všichni schválili, mají mít provincie více pravomocí, abychom mohli efektivně rozhodovat o našich záležitostech,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas guvernér provincie Dijála Abdulnásir Almahdaví.
