Írán se po zrušení sankcí stane významným trhem. O zakázky chtějí bojovat i české firmy

Zástupci 51 českých podniků míří společně s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem z ČSSD do Íránu. Tuzemské firmy doufají, že budou moci využít zrušení protiíránských ekonomických sankcí, které se čeká příští rok. Írán, významný producent ropy, má 80 milionů obyvatel. Dlouhé roky ekonomického embarga způsobily, že lidé budou mít chuť více utrácet. Tamní průmysl i zemědělství navíc potřebují obrovské investice.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Teheránský bazar časně ráno | Foto: Břetislav Tureček

O možnost dostat se na Íránský trh stojí i další země. Například už v červenci lobboval v Teheránu za zájmy francouzských firem francouzský ministr zahraničí a následovali ho šéfové diplomacií Itálie, Británie a Srbska.

„V Teheránu si teď západní politici podávají dveře. Česká republika možná zaspala. Ale vcelku oprávněně vyčkávala, jak to s tou jadernou dohodou dopadne. Dohoda byla podepsána v polovině července a ještě před koncem měsíce už tam byl francouzský ministr zahraničí, v srpnu britský ministr zahraničí, a přijížděli další,“ říká Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity v Praze.

Přehrát

00:00 / 00:00

O česko-íránských vztazích a šanci, kterou otevření tamního trhu znamená pro české podniky, mluvili Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity v Praze, a Radomil Doležal, generální ředitel agentury CzechTrade

„Íránský trh je nenasycený. Potřebuje zahraniční investice. Íránci sankcemi samozřejmě trpí, takže se na otevření trhu těší,“ pokračuje Tureček.

České firmy by v Íránu mohly uspět v oborech, jako je strojírenství, energetika, farmacie či vodohospodářství. Žádané budou určitě také společnosti, které se zaměřují na vybavení nemocnic, dopravní stavitelství nebo poradenství.

„Pokud jde o CzechTrade, stanovili jsme si čtyři priority. Mělo by to být stavebnictví, kde bychom se chtěli zaměřit na statickou odolnost budov v oblasti zvýšené tektonické aktivity, a energetickou efektivnost budov. Dále je to oblast zemědělství, především zemědělských strojů, oblast strojírenství, kde je důležitá modernizace stávajících výrobních procesů, a oblast energetiky. Írán má totiž nedostatečné energetické kapacity,“ uvádí Radomil Doležal generálním ředitel státní agentury CzechTrade, která chce počátkem příštího roku v Teheránu otevřít svou pobočku.

Pomůže tradice?

„Írán je velmi specifické obchodní prostředí, tak jako řada jiných světových regionů. Jsou tam tedy rizika, která byznysmeni dobře znají. Nesouvisí se sankcemi, ale spíš s tím, že v zemi je potřeba jednat určitým způsobem, aby se obchody realizovaly,“ vysvětluje Břetislav Tureček.

V obchodování s Íránem má Česká republika na co navazovat, i když podle Turečka se to často zveličuje, jde jen o symboliku:

„To, že je zde nějaká tradice, neznamená, že já jako obchodník budu riskovat obchodní ztráty, když mi to nic nepřinese. Ale tradice sahají již do období 1. Československé republiky, kdy jsme tam stavěli továrny nebo železnici. Teď se mluví o dopravě, výstavbě civilních letišť, zemědělství.“

Československo s Íránem v minulosti spolupracovalo i v kulturní oblasti. Hudebního skladatele Zdeňka Lišku si koncem 60. let vyhlédla íránská císařovna Farah, aby složil doprovod k oslavám 2500 let perské monarchie i expozici historického umění Íránu. Liška pak skládal hudbu pro íránského šáha Mohammada Rézu Páhlavího až do pádu monarchie v roce 1979. Vznikla tak například skladba Šáhenšáh , která oslavuje ‚krále králů‘, což byl Páhlavího titul.

Vzájemný obchod mezi Českou republikou a Íránem klesl především po roce 1998, protože Íránu se nelíbilo, že z Prahy do Íránu začalo vysílat Rádio Svobodná Evropa. Teherán odvolal svého velvyslance a s diplomatickými vztahy ochladly také ty obchodní.

Pak se k tomu přidaly ekonomické sankce kvůli jadernému programu Íránu. Proto není vzájemná obchodní výměna příliš velká. Český vývoz do Íránu loni dosáhl 564 miliony korun. Z Íránu se dovezlo zboží v hodnotě 159 milionů korun.

Ještě v roce 2000 přitom Češi do Íránu vyvezli zboží v hodnotě přes 2,8 miliardy korun. A například před pěti lety exportovali za 1 miliardu a 850 milionů korun.

Mezi nejvýznamnější položky českého vývozu patří výrobky z nekovových nerostů, stroje a zařízení, léčiva a hnojiva. Z Íránu se nejvíce dováží ovoce a zelenina, suroviny živočišného a rostlinného původu, železo, ocel a káva, čaj a kakao.

„I přes sankce celá řada českých firem v Íránu stále působí. Jde o lehčí obory, které nejsou pod sankcemi, jako je sklářství nebo spotřební zboží,“ dodává Doležal.

Jitka Hanžlová, ČTK, ČRo Plus Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme