Irsko požaduje výraznou změnu podmínek, na jejichž základě dostává mezinárodní pomoc. Náklady za obrovské ztráty irských bank by měl podle Dublinu převzít budoucí stálý záchranný fond eurozóny, známý jako ESM. To by vedlo k podstatnému snížení irského zadlužení. Irové upozorňují, že evropští lídři nedávno slíbili podobné podmínky Španělsku.

Tento článek je více než rok starý.

9:34 11. července 2012 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Neodvolávají se ale jen na požadavek stejného zacházení. Irové argumentují, že v roce 2010 byli Evropskou centrální bankou v podstatě donuceni o pomoc požádat.

ECB totiž odmítla irským bankovním ústavům nadále půjčovat. Irský stát přitom v té době nepotřeboval žádné úvěry na refinancování státního dluhu.

Tlak evropských lídrů a ECB také podle Irska vedl k tomu, že na sebe stát převzal dluhy bank. Báli se totiž, že pokud by bankovní akcionáři v Irsku tratili, stáhnou se v panice z celého evropského bankovního sektoru.

Irové se na rozdíl od Řecka nezadlužili kvůli vyplácení přemrštěných mezd nebo důchodů, na vině je nemovitostní bublina. Díky velmi rychlému růstu irské ekonomiky a zároveň velice nízkým úrokovým sazbám, které stanovovala Centrální evropská banka, bylo v Irsku nesmírně výhodné vzít si hypotéku.

Bublina ovšem splaskla a Irové teď nejsou schopni své hypotéky splácet, k čemuž přispívá i rostoucí nezaměstnanost. Stejně tak firmy, které vystavěly tisíce bytů a domů, je nejsou schopny prodat.

Kvůli nespláceným úvěrům začaly banky hromadně krachovat. Stoprocentně se za ně ale zaručil stát a břemeno dluhů padlo na něj. Irský státní dluh se od té doby zvýšil zhruba čtyřikrát, možná až pětkrát.

Martina Mašková, Ondřej Houska, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít