Irsko si léta žilo nad poměry. Teď ho čekají drastické škrty
Irsko by mělo od Evropské unie i Mezinárodního měnového fondu dostat přibližně 85 miliard eur. Podmínkou pro získání finanční pomoci je ale čtyřletý úsporný balíček. Celkem musí státní rozpočet za čtyři roky ušetřit 15 miliard eur. Škrty a rostoucí daně se tak dotknou prakticky všech občanů.
Vláda chce za 4 roky ušetřit 15 miliard eur. Dvě třetiny z toho v podobě škrtů a třetinu na zvýšených daních. Jen za první rok to budou úspory ve výši 6 miliard eur tedy 40 procent z cílové částky. Šetřit se tak bude nejen na vládních investicích ale prakticky všude.
Vystoupení irského ministra financí sledoval Ondřej Bouda ze zahraniční redakce ČRo.
Jen miliarda a půl půjde ze zdravotnictví. Z veřejného sektoru odejde na 24 tisíc zaměstnanců včetně doktorů i učitelů, těm ostatním se sníží platy i důchody. Poroste školné, seškrtají se vědecké granty. Sníží se i minimální hodinová mzda na 7 eur 65 centů tedy na nějakých 200 korun. I tak ale bude jednou z nejvyšších v Unii.
Velké škrty čekají i sociální systém. Ale stejně jako třeba u minimální mzdy, i tam je kde šetřit. Mnoho Irů ale i zahraničních pracovníků, kteří si odpracovali rok nebo dva v Irsku, žijí z podpory v nezaměstnanosti. A na jejich příjmech to prakticky není znát.
Zásadní reforma daní
Iry ale čeká i reforma daně z příjmu. V současnosti 45 procent irských daňových plátců daně neplatí vůbec. Jsou i případy, kdy třeba přistěhovalci z Afriky dostávají daňové úlevy i přídavky na děti, které prokazatelně nechali doma. A to samozřejmě nemůže pokračovat.
Budou se proto rušit různé výjimky a snižovat odečty z daní. Dále pak poroste DPH až na 23 procent. Chystá se také zavedení daně z nemovitosti. Nicméně irská vláda hodlá zachovat 12 a půl procentní korporátní daň.
To je extrémně nízká daň pro podnikatele, ale vláda ji považuje za funkční motor ekonomiky a tak si ji chce ponechat, aby Irsko nezkrachovalo úplně.
Balíček asi projde, odbory jsou proti
Zda projde úsporný balíček parlamentem, si s určitostí netroufají odpovědět ani irští politologové. Na jednu stranu vláda teď nemá většinu v parlamentu, kterou by svůj rozpočet prosadila. Na stranu druhou se ale šetřit musí a Irsku nic jiného nezbude.
Za nejpravděpodobnější tak označují scénář, kdy část opozice vládu nějak podpoří nebo alespoň odchodem ze sálu umožní schválení rozpočtu a v následných předčasných volbách, které by se mohly konat do konce února, opozice zvítězí, ale nejhorší změny už bude mít za sebou.
Odbory označily vládní plán za cestu do pravěku a vyhlášení války nízkopříjmovým občanům. Nicméně z reakcí na internetu se dá říci, že Irové na to byli připraveni a tušili, že dobré časy musí skončit. Totiž podobně jako Řekové si dlouho žili nad poměry. A teď jsou asi většinou připraveni utáhnout si opasky, přečkat nejhorší a doufat, že se situace zase časem zlepší.
