Od roku 2008 je většina průmyslově vyspělého světa v recesi, kterou způsobily i komplikované finanční nástroje, jenž přispěly k podcenění rizika a nafouknutí spekulativní bubliny. Kvůli roli, kterou komplikované finanční nástroje hráli na počátku krize, mnozí žádají jejich zákaz či přísnou regulaci. To ale podle expertů nezabrání opakování současných problémů. Skutečná prevence vyžaduje komplexní změnu myšlení a chování jak na straně bankéřů a regulátorů tak i na straně spotřebitelů. Právě to alespoň tvrdí Tetsuya Ishikawa.

Ve své knize Ishikawa píše o tom, že současnou krizi zapříčinili všichni: svůj díl viny mají finanční ústavy, regulátoři, vlády i sami spotřebitelé. "Chtěl bych, aby bylo jasné, že netvrdím, že jsou to obyčejní lidé a ne bankéři, kdo zavinil současné problémy. Ale opravdu si myslím, že svůj díl viny máme všichni. Pokud se nad tím zamyslíme, tak krizi způsobila kombinace dvou faktorů: na jedné straně tu byla poptávka po půjčkách od lidí, kteří si chtěli koupit dům, oblečení a další spotřební zboží. Na té druhé pak byl výrazný nárůst kapitálu, který byl najednou k dispozici. Velké společnosti z celého světa měly obrovské množství peněz a snažily se vymyslet, kam je zainvestovat. Jinými slovy: existovala tu poptávka po penězích na straně jedné a poptávka po možnostech peníze investovat na straně druhé a bankéři byli uprostřed, a tyto dvě síly spojili," řekl Ishikawa v diskusním pořadu Studio Česko.

"Není vhodné diskutovat o roli bankéřů bez jakéhosi kontextu. Mnohem lepší je podívat se na věc komplexně. Pokud to uděláme - a zaměříme se nejdříve na poptávku - tak zjistíme, že v poslední době došlo k výraznému nárůstu poptávky po úvěrech. Před dvaceti třiceti letech si lidé převážně kupovali to, co potřebovali. Nyní kupují to, co se jim líbí. A to představuje výraznou změnu v uvažování a chování spotřebitelů. A ruku v ruce s ní jde právě rostoucí poptávka po půjčkách. Tu navíc ještě podporuje stále výraznější orientace na krátkodobé horizonty, která se projevuje na našem vztahu k penězům: generace mých rodičů si koupila to, co potřebovala, a zbytek šetřila na horší časy a nebo na důchod. Nyní lidi zajímá to, jak a za co mohou peníze utratit hned a budoucnost řeší až ve chvíli, když na ni dojde. A já netvrdím, že je kvůli tomu třeba společnost vinit z úvěrové krize - že ji způsobila společnost jako taková - ale zcela určitě je to, co tu říkám, pro pochopení současných problémů podstatné," doplnil Ishikawa.

Každý by měl mít větší zodpovědnost za své kroky

Upozornil na to, že by každý měl mít mnohem větší podíl vlastní přímé zodpovědnosti za kroky, které činí: "Což by se mělo týkat všech, včetně bankéřů. Dám vám příklad: kdyby prémie, které jsem dostával, byly vypláceny ve formě investic, které jsem prodával, dá se očekávat, že by to výrazně ovlivnilo moje chování. Najednou by tam totiž byl mnohem větší osobní zájem na osudu investice. A nejen já, ale zcela jistě celý trh by tak najednou mnohem pečlivěji přemýšlel o tom, co se děje a bude dít."

Ishikawa tvrdí, že kořeny investičního bankovnictví jsou lepší než stav, v jakém se sektor nachází nyní, respektive v jakém byl před začátkem krize. Ishikawa je pro změny struktury bank tak, aby jim veřejnost rozuměla: "Aby lidé pochopilijak banky fungují a jak správně využívat jejich služeb. Čemuž by právě oddělení komerčního a investičního bankovnictví mohlo napomoci. A stejně tak by mohlo prospět i bankám: firmy, hypotéky, vklady, to všechno jsou základy, které by se nikdy neměly ocitnout v ohrožení. Naopak investiční bankovnictví je velmi sofistikované, velmi komplikované, dělá se na korporátní úrovni a jako takové by mělo být děláno odděleně. To by zajistilo, že drobní klienti nebudou ohroženi případnými problémy, které se mohou v investiční divizi objevit, a investiční banky se naopak budou moci mnohem více soustředit na to, co skutečně dělají."

Prémie jsou nesmírně důležité. I pro bankéře

Ishikawa se pro Rádio Česko také vyjádřil k prémiím bankéřů: "Nesouhlas veřejnosti s prémiemi bankéřů do jisté míry chápu: z pohledu někoho, kdo si myslí, že bankéři současné problémy způsobily, to je jistě urážlivé. Ale uvědomte si, že prémie - a to nejen bankovní, ale prostě koncept jako takový - jsou základem kapitalismu, ve kterém žijeme; jde o jeden z fundamentálních principů, které většina z nás akceptuje a z nichž většina profituje. Jsou součástí premisy, že pokud více pracujete, dostanete více zaplaceno; premisy, že vidina odměny motivuje. A proto si myslím, že bonusy, pokud skutečně oceňují úspěch, jsou nesmírně užitečné."

Měli by se tedy v napjaté době, jakou je například současná krize, manažeři vzdávat prémií? "Berte to tak, že když máte malou firmu o deseti lidech a jeden z nich vám přinese zisk ve výši 150 milionů, tak prostě není možné toto neocenit; pokud mu ten bonus nevyplatíte, tak mu ho nabídne někdo jiný a on od vás odejde a těch 150 milionů vydělá jemu. Jistě, protiargument může být, že ten druhý by mu ten bonus také neměl nabídnout. Ale realita je taková, že žijeme v kapitalistické společnosti založené na volné soutěži. A v ní pokud vaše konkurence chce být stejně úspěšná jako vy tak se bude snažit najmout vaše lidi čímž se vytváří jejich tržní cena. Příkladem může být fotbal: Real Madrid a některé další týmy jsou připraveny za hráče jako Cristian Ronaldo a nebo Kaká zaplatit částky, které se mohou zdát až nemravné. Ale je to jen a pouze jejich rozhodnutí a lidé to musí pochopit," myslí si Ishikawa.

Spotřebitelé, buďte ve střehu a přemýšlejte!

Jaké ponaučení by si ze současné krize měli vzít spotřebitelé?"Myslím, že ta nejlepší věc, kterou úvěrová krize vyprodukovala - a že jich skutečně moc není - je to, že lidé najednou mají mnohem větší ponětí o tom, jak banky fungují a co se ve finančním sektoru děje. Což ale nestačí. Myslím, že by se spotřebitelé měli napříště mnohem více snažit porozumět, jaké důsledky jejich rozhodnutí může mít. Pokud si například chtějí pořídit hypotéku, tak by měli rozumět jejím podmínkám, a pokud jim nejsou schopni porozumět, tak by si ji prostě pořizovat neměli. To by totiž podle mě byla ta nejlepší prevence před tím, aby se nynější krize někdy v budoucnu opakovala."

Poučit by se z krize měli i bankéři. "Před krizí mnozí bankéři své peníze utráceli hned a většinou za pomíjivou zábavu. No a zkušenost, kterou nám probíhající krize přinesla, nás v tomto smyslu vrací na zem. Uvědomili jsme si, že možná není nejlepší koupit si za příští prémii Ferrari bez toho, aby už měl člověk zajištěnou svoji budoucnost. Řekl bych, že se vytratila krátkozrakost, že se alespoň do určité míry bankéřům vrátila jistá dávka pokory."

Další krize nehrozí. Zatím

Podle Ishikawy se podobné krize v dohledné době nedočkáme. "Jsem přesvědčený o tom, že každý z nás se dostatečně poučil, a že proto bude snažit zabránit tomu, aby se něco podobného opakovalo. Ale lidskou přirozenost nelze změnit a až přijde ke slovu příští generace nebo ta po ní, tak ta zkušenost, kterou nyní máme my, bude zapomenuta. A pak zřejmě opět dojde na krizi, kterou způsobí stejné anebo podobné faktory a myšlenky. To je přirozené pro finanční trhy i pro celou historii člověka jako takovou."

POSLECHNĚTE SI CELÝ POŘAD V MP3:

Přepis celého rozhovoru najdete v pátečních Hospodářských novinách

Marián Vojtek, Roman Chlupatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít