Island nechce splácet své finanční závazky

Islandský prezident Ólafur Grímsson pravděpodobně zbrzdil možnou zahraniční pomoc pro svou zemi, těžce postiženou loňskou finanční krizí. Odmítl totiž podepsat islandským parlamentem už schválený zákon o vrácení vkladů Britů a Nizozemců do zkrachovalých islandských bank. Tyto vklady přitom činily téměř šest miliard dolarů. Jejich vrácení je přitom klíčovou podmínkou pro to, aby země získala pomoc od Evropské unie a mezinárodních finančních institucí.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Island

Island | Foto: Kateřina Křenová

Islandský prezident odmítl podepsat parlamentem schválený zákon teprve podruhé v pětašedesátileté historii Islandské republiky. Prezidenta ale vyzvala k odmítnutí podpisu zákona v peticích téměř čtvrtina voličů Islandu. Ústava vyžaduje, aby byl nyní zákon předložen lidovému hlasování.

Přehrát

00:00 / 00:00

O ekonomické situaci na Islandu mluvil na Rádiu Česko analytik České spořitelny Luboš Mokráš.

"Podle všech ukazatelů většina Islanďanů v referendu podpoří prezidenta. Myslím, že to ale situaci Islandu ještě zhorší," říká dánská novinářka Dana Schmidt, která situaci na Islandu dlouhodobě sleduje.

Podobně to vidí i analytik České spořitelny Luboš Mokráš: "Pokud skutečně referendum schválí zrušení náhrad, je pád Islandu pravděpodobný. Ohrozí to pomoc od Mezinárodního měnového fondu, zkomplikuje to i vstup Islandu do Evropské unie. Velká Británie přímo sdělila, že v tom případě bude vstup Islandu blokovat. Tím se budou komplikovat i obchodní vztahy Islandu s evropskými státy."

Přehrát

00:00 / 00:00

O mezinárodním postavení Islandu Mluvil na Rádiu Česko Pavel Hnát z Katedry světové ekonomiky pražské Vysoké školy ekonomické.

"Velká Británie i Nizozemsko jsou velice vlivné státy jak na úrovni Evropské unie, tak na úrovni Mezinárodního měnového fondu. Když Mezinárodní měnový fond plánoval výši pomoci Islandu, počítal s mezinárodními závazky, které Island má a které bude muset splatit. Ve chvíli, kdy se Island ke splacení mezinárodních závazků nemá, je velice pravděpodobné, že bude finanční pomoc od MMF minimálně pozastavena," dodává Pavel Hnát z Katedry světové ekonomiky pražské Vysoké školy ekonomické.

Přehrát

00:00 / 00:00

O situaci na Islandu mluvila na Rádiu Česko dánská novinářka Dana Schmidt.

Bojí se nižší životní úrovně

Vklady Britů a Nizozemců dosahují více než šesti miliard dolarů. Když se tato částka vydělí počtem Islanďanů, připadá na každého z nich více než sedmnáct tisíc dolarů pro Brity a Nizozemce.

"Běžný Islanďan má důvod cítit se hloupě. Na Islandu masivně investovali Britové a Nizozemci a šli do velkého rizika. Běžný Islanďan si nyní říká, proč by měl na ekonomickou krizi tolik doplatit a Britové a Nizozemci, kteří riskovali stejně, by měli mít vklady vráceny v plné výši. Ale takto bohužel státní garance vkladů fungují," pokračuje ekonom Pavel Hnát.

Přehrát

00:00 / 00:00

O britské reakci na islandskou nechuť splácet své závazky mluvil na Rádiu Česko spolupracovník Českého rozhlasu ve Velké Británii Ivan Kytka.

Podle dánské novinářky Dany Schmidt si vzdělanější Islanďané uvědomují, že by odmítnutí splácení závazků mohlo situaci na Islandu ještě zhoršit, většina obyvatel Islandu se ale obává dalšího zhoršení životní úrovně:

"Obávají se, že se jim ještě zhorší ekonomická a sociální situace, která již v posledních měsících během velice krátké doby katastrofálně zhoršila. Ještě před dvěma lety byla na Islandu jednoprocentní nezaměstnanost, nyní je desetiprocentní. Mnoho rodin pocítilo prudké snížení životní úrovně. Lidé přicházejí o úspory v životních fondech a obávají se, že to bude ještě horší. Většině Islanďanů se nechce platit za něco, co podle nich nezpůsobili."

Ještě horší rating

Na základě rozhodnutí islandského prezidenta snížila agentura Fitch známku důvěryhodnosti země na úroveň BBB. Podle agentury Fitch plánované referendum může ohrozit už nastartovaný ozdravný proces islandské ekonomiky.

"Island již měl již předtím velice nízký rating. Investoři proto nyní na Islandu příliš neinvestují a zhoršení ratingu tomu jistě nepřidá," míní Pavel Hnát z Katedry světové ekonomiky pražské Vysoké školy ekonomické.

Tomáš Pavlíček, Roman Chlupatý, Jan Piroch, Magdaléna Trusinová, Dalibor Zíta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme