Island podepsal s Čínou dohodu o volném obchodu, chce oživit krizí postiženou ekonomiku
Island jako první evropský stát podepsal dohodu o volném obchodu s Čínou. Rozmachem ekonomických vztahů s Pekingem chce Reykjavík urychlit oživení vlastní ekonomiky, která v roce 2008 kvůli bankovní krizi zkolabovala. Island si od dohody slibuje zvýšení vývozu, ale také zlevnění mnoha dovážených produktů, například z čínského lodního průmyslu.
Čína má velký zájem o islandské know-how v oblasti geotermální energie. Vyvážet může také jiné služby a například mořské plody. Daleko levněji pak bude Island také dovážet z Číny, která je zemí s největším lodním průmyslem, lodě nebo jejich součásti, a také nábytek, oblečení a elektroniku.
Vzájemný obchod mezi oběma zeměmi loni vzrostl o 21 procent na 180 milionů dolarů. 83 procent islandského exportu ale v současnosti putuje do evropských zemí a ostrovní ekonomika je tak závislá na Evropě. To ale může dnes podepsaná smlouva částečně změnit.
Dohody o volném obchodu obvykle ruší nebo výrazně omezují cla či dovozní kvóty uvalované na některé výrobky, nejčastěji průmyslové, případně i služby.
Čína si od smlouvy slibuje hlavně získání zkušeností v oblasti geotermální energie. Už dnes přitom univerzitě v Reykjavíku absolvovalo studijní program zaměřený na geotermální energie na 80 čínských studentů.
Díky tomu jsou podle islandské premiérky Číňané nejpočetnější skupinou zahraničních studentů. Teď se může ale vzájemná spolupráce i v této oblasti daleko více prohloubit a zlevnit.
Čína pohlíží na Island také jako na základnu pro arktickou oblast. Peking se chce stát stálým přidruženým pozorovatelem v Arktické radě, k čemuž by mu Reykjavík mohl pomoci. Peking podle agentury AP také doufá, že by tající ledovce mohly vést k prudkému rozmachu těžby surovin v oblasti. Především zemního plynu, ropy a železné rudy.
Důležitost Islandu pro druhou největší ekonomiku světa potvrzuje i fakt, že Čína postavila v Reykjavíku jednoznačně největší ambasádu, která zaměstná až 500 lidí.
