Islanďané se brání prodeji části země čínskému investorovi

Čínský stavební investor a bývalý politik Chuang Nu-po chce investovat na Islandu. Na pozemku, který plánuje koupit, by měl stát turistický komplex v hodnotě 100 milionů dolarů. Což je asi za 1,7 miliardy českých korun. Proti nabídce ale protestují Islanďané, kteří za investicí ve strategické oblasti vidí politické záměry Pekingu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Island | Foto: Kateřina Křenová

Chuang Nu-po podepsal minulý týden předběžnou smlouvu s islandskou vládou na nákup pozemku o rozloze 300 kilometrů čtverečních. Smlouvu nyní musí schválit ještě Peking a Reykjavík. Islandská veřejnost s prodejem tak velkého kusu své země nesouhlasí a tvrdí, že Chuang na Islandu plánuje vytvořit základnu Pekingu.

Jak na Rádiu Česko upozornila asijská zpravodajka Kateřina Procházková, Island, který leží mezi Evropou, Severní Amerikou a Arktidou, je považován za strategické geopolitické místo. Tání okolních ledů otevírá nové námořní cesty a zpřístupňuje nerostné zdroje v arktické oblasti, o které má Peking velký zájem. Jinak v okolí ostrova a na něm plánují Číňané další velké investice.

Přehrát

00:00 / 00:00

O projektu čínského milionáře na Islandu jsme na Rádiu Česko mluvili s asijskou zpravodajkou ČRo Kateřinou Procházkovou.

Zpravodajka připomněla, že Chuang Nu-po je čínský milionář, bývalý představitel pekingské vlády. V minulosti působil na ministerstvu stavebnictví a několik let pracoval i v ústředí vládní propagandy.

„Jeho společnost vlastní turistické infrastruktury v Číně a i mimo ni, také v USA. Loni byl časopisem Forbes označen za 161. nejbohatšího člověka světa. Sám se ale rád označuje za básníka a umělce,“ přiblížila.

Podle analytiků se za poslední rok zvýšily investice Číňanů v Evropě asi o 30 procent. Největší počet kontraktů podepsalo s Čínou Řecko, se kterým Peking spolupracuje na 14 projektech.

Letos v březnu Evropany zaujal čínský plán vybudovat napříč Evropou a Asii vysokorychlostní dráhu, která měla spojovat Peking s Londýnem. „Zajímavé bylo, že po méně bohatých zemích, přes které by měla dráha vést, žádal Peking namísto kapitálu přístup k nerostným surovinám. Jak to s dráhou dopadne, se ale teprve uvidí,“ doplnila Procházková.

Katka Brezovská, Kateřina Procházková, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme