Nově objevená podmořská ložiska zemního plynu a ropy na izraelsko-libanonském pomezí zřejmě obsahují obrovské zásoby těchto strategických surovin. Pokud se zprávy o výnosnosti ložisek potvrdí, nemusel by Izrael ropu ani plyn dovážet. Vše ale komplikují vztahy s Libanonem.

Tento článek je více než rok starý.

15:19 2. listopadu 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

První ložisko zemního plynu se jmenuje Tamara a má obsahovat asi osm biliónů krychlových metrů plynu, ve druhém ložisku jsou zásoby dokonce dvojnásobné. Celkem se odhaduje, že v moři mezi Izraelem, Kyprem, Libanonem a Sýrií je 122 biliónů krychlových metrů zemního plynu a téměř dvě miliardy barelů ropy.

Pokud Izrael skutečně začne čerpat ze svých ložisek, bude energeticky soběstačný a ropu ani zemní plyn nebude muset dovážet. Podle zahraničněpolitického analytika Radiožurnálu Milana Slezáka je ale háček v tom, že hranice mezi Izraelem a Libanonem nejsou z obou stran uznávány.

„Obě země jsou už více než šedesát let ve válečném stavu. Nebyla uzavřena mírová smlouva, ve které bývají uvedeny hranice,“ připomněl Slezák. Libanon proto bude tvrdit, že tyto zásoby jsou ve skutečnosti jeho.

Hizballáh hrozí válkou

Smírné řešení zatím není v dohledu. Zástupci militantního hnutí Hizballáh už se nechali slyšet, že budou nové energetické zdroje bránit proti Izraeli i se zbraní v ruce. Slezák si proto myslí, že se situace ještě zhorší.

„Už jen proto, že žádná ze stran neuznává společné hranice a Izrael nepodepsal dohodu OSN o mořském právu. Vztahy se tak budou spíše zhoršovat,“ dodal Milan Slezák.

Igor Maňour, Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít