Zdržení je běžné. Česko na Dukovanech dělá, co může, tvrdí viceprezident korejské KHNP

O stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany se kromě firem z Francie a USA uchází taky jihokorejská společnost KHNP. Ta zatím stavěla elektrárny jen ve své domovině a ve Spojených arabských emirátech. Podle viceprezidenta KHNP Seung Yeol Lima ale chybějící evropská zkušenost nevadí. „My máme tu správnou technologii a dokážeme dát obchodně zajímavou nabídku,“ řekl v Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká vláda učinila za poslední dobu několik zásadních kroků: Spustila předběžné bezpečnostní prověřování uchazečů, které do té doby vůbec nebylo v plánu. Rozhodla o vyřazení ruského Rosatomu z tendru. A taky o odkladu oficiálního spuštění tendru minimálně o půl roku. Jak tyto změny vnímáte? Platí, že máte stále zájem?
Tento projekt je pro Českou republiku velice důležitý. Někteří lidé dokonce říkají, že je to největší projekt od doby, kdy se Česká republika vrátila zpátky k demokracii.

Pochopitelně zvažujete celou řadu aspektů a jedním z nich je i bezpečnost země. V tomto ohledu jste se rozhodli tak, jak jste se rozhodli, vyřadili jste Rosatom. My to respektujeme a víc se k tomu nemůžu a ani nechci vyjadřovat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s viceprezidentem KHNP Seungem Yeolem Limou

Postup české vlády je pro vás tedy srozumitelný? Není matoucí, že se česká strana nedrží předem daného harmonogramu?
Je to pochopitelné. Vaše vláda má na takováto rozhodnutí samozřejmě právo. Nechci to proto hodnotit. Jen bych rád podotkl, že to, že dochází k menšímu zdržení, je - pokud jde o tendry na jaderné elektrárny - absolutně běžné. Myslím, že postupujete tak, jak nejlépe můžete.

Minulý týden byli u vás na návštěvě Jižní Koreji zástupci Aliance české energetiky. S kterými konkrétními firmami jste jednali a k čemu jste dospěli?
Už jsme dřív kontaktovali některé společnosti v České republice, když jsme prováděli předběžný výběr dodavatelského řetězce ve střední a východní Evropě. Nejdřív jsme identifikovali nějakých sto společností, posléze jsme seznam rozšířili asi na 116.

Beneš: Není realistické, aby stát platil stavbu Dukovan ze sta procent. ČEZ už financuje první fázi projektu

Číst článek

Mezi tyto společnosti patří například Nuvia, I&C Energo, MICo, TESS a další. Spojili jsme se s nimi nejen kvůli tomuto projektu, ale chtěli jsme s nimi začít jednat i o dalších projektech v jiných evropských zemích. Pochopili jsme, jak silná je pozice jaderného průmyslu v České republice. Mluvili jsme o našich plánech a o tom, kdo by měl mít na starosti dodavatelský řetěz při dukovanském projektu. Myslím, že bychom měli být schopni to dotáhnout k úspěšnému zakončení.

A konkrétně k tomu minulému týdnu – co bylo účelem té návštěvy a s kterými konkrétními firmami jste jednali?
Byli to právě členové Aliance české energetiky, třeba ŠKODA JS, Doosan Škoda Power a další společnosti. Zatím z jejich strany nepadl nějaký závazný návrh, samozřejmě budeme v jednání pokračovat.

Spolupracujete už s českými firmami na jiných projektech ve světě, v Jižní Koreji nebo ve Spojených arabských emirátech na elektrárně Barakah?
Některé společnosti z České republiky jsou registrované jako dodavatelé KHNP, ale technická kritéria na našich dosavadních projektech byla trochu jiná. Spolupráce mezi naší společností a českými firmami nebyla veliká, ale doufáme, že skrze tento projekt ji můžeme rozšířit.

Mimochodem plánujete vy nebo někdo další z vedení KHNP v nejbližší době cestu do České republiky?
Plánujeme. Asi bychom se znovu chtěli setkat s vysokými představiteli vlády a ČEZu, ale zatím to není definitivní.

V Emirátech nám zprvu nevěřili

V Evropě zatím nestojí ani jeden reaktor od společnosti KHNP. Proč jste si jako první lokalitu na kontinentu vybrali právě Česko?
Když jsme byli před lety vybráni jako dodavatel pro jadernou elektrárnu ve Spojených arabských emirátech, tak před tím finálním rozhodnutím nikdo nevěřil, že bychom mohli vyhrát, protože jsme neměli žádné zkušenosti mimo Koreu. Jak vidíte, tak jsme nejen vyhráli, ale dokázali jsme tu elektrárnu úspěšně postavit a spustit. Komerčně byla ta elektrárna spuštěna minulý měsíc.

Na dostavbu Dukovan bude potřeba přepravit obří kusy materiálu, silnice a mosty se musí upravit

Číst článek

A myslím, že to byl pro naši společnost veliký zahraniční úspěch. A rádi bychom to posunuli dál a rozšířili naše aktivity do dalších zemí jako je právě Česká republika. Evropské země se teď snaží snížit emise oxidu uhličitého a my jim můžeme pomoci tyto cíle naplnit.

Vaši konkurenti z Francie zdůrazňují, že nabízejí ověřenou evropskou cestu, ověřenou evropskou technologii. Jak tomu chcete konkurovat?
Naši konkurenti mají samozřejmě své projekty. Uvidíme, jak to dopadne. Nakonec to bude Česká republika, kdo si zvolí vítěze. My máme tu správnou technologii a dokážeme dát obchodně zajímavou nabídku. Kromě toho může korejská vláda nabídnout partnerství s Českou republikou. Myslím, že všechny tyto aspekty mohou dát dohromady skutečně zajímavou nabídku.

Máte v Evropě v dohledné době nějaké další plány, kromě dukovanského projektu?
Pracujeme na tom, ale v tuto chvíli to ještě není ve fázi, kdy bych vám to mohl prozradit.

Možná Polsko?
Ano, Polsko je jednou z těch zemí.

Evropské instituce čím dál důrazněji prosazují obnovitelné zdroje energie, více fotovoltaických a větrných elektráren. Je tedy jaderná energie skutečně tou pravou cestou a můžete říct proč?
Myslíte v porovnání s obnovitelnými zdroji? Ty pochopitelně mají své silné stránky, je to cesta do budoucnosti. Ale mají samozřejmě i omezení. Jejich výkon v průběhu dne fluktuuje, zatím na nich tedy elektrická síť nemůže stát. Nemohou být základním stavebním kamenem energetického mixu. Potřebují nějakou podporu. Takže rozhodně je tu role, kterou může hrát jaderná energie.

Vaše vláda v Jižní Koreji by s tímto pozitivním pohledem na jádro možná nesouhlasila. Před několika lety rozhodla, že postupně utlumí jaderný energetický program.
Jaderná energetika je aktuálně politickým tématem i u nás. Ale úplně bych nesouhlasil s tím, že Korea utlumuje jaderný program. Nemyslím si, že by tu jaderná energie měla končit. Má budoucnost. V Jižní Koreji máme 24 jaderných elektráren. Naše země je trochu větší než ta vaše, ale těch elektráren máme opravdu hodně, v podstatě běžíme na jaderné energii.

Je pravda, že současná vláda se snaží trochu změnit energetický mix, zavést více obnovitelných zdrojů. Ale my i nadále stavíme další elektrárny, aktuálně sedm, a ty budou fungovat dalších 60 let. Takže já si opravdu nemyslím, že by se v Jižní Koreji schylovalo ke konci jaderné energie.

Menší reaktor

Současně ale korejská vláda plánuje, že 11 reaktorů se uzavře do roku 2030. To trochu zní jako postupný útlum. Ale zpátky do Česka, a to konkrétně k technologii, kterou nabízíte, tedy reaktoru APR 1000. Opravte mě, pokud se mílím, ale konkrétně APR 1000 zatím nestojí nikde na světě, je jen na papíře, takže zatím nemáte referenční blok.
Tak to není. Náš referenční blok je APR 1400. My máme systém, který je vyzkoušený. Ten pochází z OPR 1000. Ty fungují v Jižní Koreji, máme jich tam dvanáct.

ČEZ chce být do roku 2030 nízkoemisní a do roku 2050 uhlíkově neutrální. Sází na fotovoltaické elektrárny

Číst článek

APR 1400 a OPR 1000 jsou ale trochu jiné technologie. Reaktor, který nabízíte Česku, musí získat vlastní licence…
Už máme licenci Evropské unie pro APR 1400. A snažíme se získat stejný certifikát pro APR 1000. A věříme, že do konce příštího roku ho budeme mít.

Česko má zájem o reaktor o velikosti 950 až 1200 MW. Někteří vaši konkurenti chystají reaktor o výkonu 1200 MW, tedy maximální možnou velikost. Nebudete v nevýhodě, pokud nabídnete reaktor jen s výkonem 1000 nebo 1050 MW?
Nemyslím, že větší znamená lepší. To nejdůležitější pro jadernou elektrárnu je osvědčená fungující technologie. OPR 1000 funguje, APR 1400 funguje. Jsou to technologie, které jsou vyzkoušené. A APR 1000, kterou nabídneme, je funkční bezpečná technologie. A myslím, že ji nabídneme i v ekonomicky zajímavé nabídce.

Reaktor APR 1000 vychází, jak už jste zmínil, z původního projektu APR 1400. Čtyři takové bloky jste postavili ve Spojených Arabských Emirátech. Kritici ovšem upozorňovali na nedostatečnou bezpečnostní úroveň těchto reaktorů. Reaktor není vybaven některými drahými bezpečnostními prvky, jako je třeba dvojitý konteinmemt pro případ pádu letadla. Jak tyto výtky vnímáte?
APR 1000, který nabídneme a případně dodáme České republice, bude mít všechny náležitosti. O tom se vůbec nemusíme bavit. Je pravda, že APR 1400, který jsme postavili ve Spojených Arabských Emirátech, některé bezpečnostní prvky nemá. Ale technologické zadání bylo jiné, každý projekt je jiný, pravidla se mění. Nikdo nemůže říct, že by APR 1000 nebyl bezpečný.

Jihokorejské aktivity v Česku

Česko a Jižní Korea jsou velmi vzdálené a rozdílné země. Nemohou v budoucí spolupráci hrát problém jazykové a kulturní bariéry?
V Koreji funguje české centrum a ředitelka tohoto centra Michaela Lee mi řekla, že se poprvé zamilovala do korejské kultury, když četla naši poezii od autora, který psal někdy před sedmdesáti lety. Na tomto příběhu je vidět, že navzdory geografické vzdálenosti mohou ty kultury rezonovat, pokud máme společné zájmy. A protože směr České republiky a Jižní Koreji je v řadě stejný, tak by nějaká geografická vzdálenost neměla být problém.

Francouzi k dostavbě Dukovan: České firmy znají místní prostředí, chceme s nimi spolupracovat

Číst článek

V minulosti byli zástupci Jižní Koreji velmi aktivní na Třebíčsku, kde působili i vaši dobrovolníci. Můžete popsat své současné aktivity v Česku? A kolik lidí zde na podporu KHNP působí?
Aktuálně máme v pražské kanceláři čtyři korejské zaměstnance. Loni jsme kvůli situaci spojené s covidem-19 na Třebíčsku pomáhali, KHNP obcím v tomto regionu darovala 450 tisíc roušek. V září jsme s generálním ředitelem KHNP navštívili Třebíč, přivezli jsme například kapesníky, papírové ručníky, obdarovali jsme školy a další sociální zařízení. Kromě toho tu už tři roky podporujeme různé organizace.

Ještě se krátce vrátím k bezpečnostnímu dotazníku. Mimo jiné má zjistit, jaké je propojení zájemců o stavbu Dukovan s jejich mateřským státem. Jaký je vztah mezi KHNP a vládou Jižní Koreji?
Sto procent našich akcií vlastní společnost KEPCO a ta je z 51 procent vlastněna korejským státem, takže jsme vlastně státní. Díky tomu se dá říct, že politika korejské vlády je ve všech aspektech naší politikou. Česko a Korea mají víc než třicet let přátelské vztahy a my chceme být součástí těchto vztahů.

Bude vás jihokorejská vláda podporovat ve vývozu jaderných technologií, když jak už jsme zmínili, v samotné Jižní Koreji je spíš tendence od jádra ustupovat?
Ano tato vláda nás určitě podporuje, pokud jde o projekt Dukovan. Náš zástupce byl v České republice minulý týden, potkal se s premiérem Babišem.

Ráda bych se vás zeptala na cenu dukovanského projektu. Je to jednoduchá otázka, na kterou ale asi není jednoduchá odpověď. Podáte nejlevnější nabídku?
Myslíte, že vám můžu dát takovou odpověď? To teď nemohu zaručit. Ale podle zprávy agentury Bloomberg jsou korejské konstrukční náklady na jeden kilowatt 3717 dolarů. U Francie je to 7809 dolarů, u Ruska 5271, a USA 11 638 dolarů. Takže myslím si, že když to porovnáme, tak naše cena je velmi rozumná.

Ministr průmyslu společně s ČEZ plánují, že po spuštění tendru budou mít zájemci na první podání nabídek jen šest měsíců. Například podle Francouzů je šestiměsíční lhůta poměrně krátká. Jak to vnímáte vy? Preferovali byste více času?
Šest měsíců není dlouhá doba. Ale není ani příliš krátká na to, abychom mohli podat atraktivní nabídku. My ještě předtím určitě dostaneme další předběžné informace a specifikace. Takže ten termín je z mého pohledu rozumný.

Teď tedy jen čekáte, až vám česká strana zašle předběžný bezpečnostní dotazník?
Ano, teď čekáme na ten dotazník. Ale samozřejmě od české strany máme předběžné dokumenty s technologickými specifikacemi, takže už na tom pracujeme.

Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl už v květnu viceprezident francouzské EDF Vakis Ramany. Redakce s žádostí o rozhovor oslovila taky americko-kanadský Westinghouse.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme