Jádro se nám prodraží, říká konzultant. Odhady na stavbu reaktorů nejsou podstřelené, míní náměstek

V Česku by mohlo do roku 2050 vzniknout osm tisíc megawatt jaderných zdrojů, myslí si šéf ČEZu Daniel Beneš. „Předpokládám, že větší klimaticko-energetický plán bude ambicióznější,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). Podle energetického konzultanta Sdružení pro záchranu prostředí Calla Edvarda Sequense je nárůst využití obnovitelných zdrojů patrný, ale ne dostatečný.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Dukovany

V České republice by mohlo do roku 2050 vzniknout osm tisíc megawatt jaderných zdrojů (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Klimaticko-energetický plán mohl ukázat, jaká cesta transformace naší energetiky bude zároveň i ekonomicky efektivní. Ale politici do toho vstoupili se zastropováním obnovitelných zdrojů,“ říká Sequens.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přinese důraz na jadernou energetiku soběstačnost a levnou elektřinu? Otázky pro náměstka ministra průmyslu a obchodu Petra Třešňáka z Pirátské strany a energetického konzultanta Edvarda Sequense

„V závěru při meziresortním připomínkování přišla připomínka z Úřadu vlády a z ministerstva spravedlnosti, že tam chtějí ještě jeden velký reaktor, tak se tam prostě dopsal,“ obhajuje tezi o politickém prosazení jádra za každou cenu.

Podle Třešňáka ale k prioritizaci žádného zdroje energie nedochází. „Zkoušelo se několik scénářů. Jádro v modelech vycházelo tak jako tak. Samozřejmě jeho poměr a zastoupení v energetickém mixu mohlo být jiné, nicméně vždy nějakým způsobem vstupovalo,“ oponuje.

Dukovany za každou cenu? Hodnotu strategických investic nelze vyčíslit jen penězi, míní Drábová

Číst článek

Kritiku sklízí i údajně nerealistické odhady nákladů a rychlosti výstavby.

„Investiční náklady vycházejí z benchmarkingu, z jednání s dodavateli a reflektují i data z aktuálních studií a ze zkušeností ze zahraničních projektů s tím, že musí být zohledněna inflace. Nemyslím, že by to bylo podstřelené,“ hájí vládní návrh Třešňák. Jeden nový jaderný blok by podle něj vyšel maximálně na 200 miliard korun.

Podle Sequense je ale zavádějící právě srovnání se zahraničím. „Je potřeba zdůraznit, že se musí vynechat všechny reaktory vystavěné v Číně nebo třeba v Rusku. Ve státním dirigismu jsou projekty samozřejmě levnější a stavěné rychleji,“ upozorňuje.

Nejasná je také doba výstavby. Podle ČEZu by měl být nový jaderný zdroj spuštěn v roce 2036, Calla očekává totéž až o zhruba čtyři roky později.

Klimaticko-energetický plán

Z toho důvodu se objevují výtky, proč není klimaticko-energetický plán ambicióznější a nezahrnuje větší podíl obnovitelných zdrojů.

„Předpokládám, že větší ambice bude. Strop je různě interpretován. My v národním klimaticko-energetickém plánu tvrdíme, že to je minimální hodnota, které chceme v roce 2030 dosáhnout,“ brání koncepci Třešňák.

Zdražení elektřiny pro nejvíc lidí bude od nuly do dvou procent, odhaduje šéf ČEZ Daniel Beneš

Číst článek

Podle Sequense je nárůst využití obnovitelných zdrojů patrný, ale ne dostatečný. „To, že je to minimum, je interpretace plánu. V modelu to fungovalo bohužel jako strop, který ukazuje, že Česko nebude mít v roce 2030 požadovaný podíl obnovitelných zdrojů tak, jak si cíle předmodelovala EU,“ kritizuje.

Prosadit změny přitom není jednoduché. Pro větší podporu obnovitelných zdrojů chybí účinné nástroje, včetně legislativních opatření.

„Vstupovala úvaha o tom, jak realistické výhledy mohou být například pro rok 2030. Věřím, že pro rok 2050 můžeme být skutečně ambiciózními, ale do roku 2030, což je za sedm let, musíme nastavit legislativu a podpůrné mechanismy,“ připouští Třešňák.

Sirény, evakuace a krizový štáb. V Temelíně trénují postup při havárii, cvičení potrvá do středy

Číst článek

Schvalování je přitom neefektivní a často zpožděné. „Snaha tu je. Ale třeba zákon o komunitní energetice má zase zpoždění. Vracel se do meziresortního připomínkového řízení, ještě pořád neprošel parlamentem – a věcí, které ještě neprošly parlamentem, je řada,“ podotýká Sequens.

Na průtazích i důležitosti legislativy se shodují obě strany. „Po ruské invazi na Ukrajinu, kdy si všichni uvědomili, jak důležitá je naše energetická bezpečnost a nezávislost, se začalo dohánět to, co zde před tím bylo zanedbáno. To je právě legislativa,“ rekapituluje Třešňák a chválí dosažené změny.

„Za rok a půl se udělal ohromný pokrok právě v legislativě týkající se obnovitelných zdrojů, ale i jejich povolování.“

Podrobnosti o důležitosti jádra pro klimaticko-energetický plán, vlivu výstavby nových bloků na cenu elektřiny i nástrojích na prosazování obnovitelných zdrojů si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse nahoře v článku.

Karolína Koubová, esta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme