Jak a za co utrácíme?

České domácnosti nejvíce utrácí na potraviny, nealkoholické nápoje a na bydlení. Nejméně dáváme na vzdělání a výdaje za zdraví. Z výběrového šetření Čekého statistického úřadu vyplynulo, že v posledním třičtvrtě roku utratily domácnosti měsíčně v průměru na jednoho svého člena 7 606 korun. V této částce nejsou platby daně z příjmu a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Jak se mění struktura našich vydání?

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nákupní vozíky

Nákupní vozíky | Foto: Jan Rosenauer

Během minulých devíti měsíců utratily české domácnosti v průměru pětinu svých peněz za potraviny. Na bydlení daly 18 procent svých výdajů, ale na zdraví jen necelá dvě procenta a na vzdělání pouze šest desetin procenta. Kolem deseti procent tvoří náklady na dopravu včetně údržby vozu a také na kulturu. Struktura vydání se během let pomalu, ale jistě mění. Na úkor podílu potravin stoupají náklady na bydlení - ve kterých jsou zahrnuty i platby za energie, vodu, svoz odpadu, nájemné nebo náklady za běžnou údržbu.

Jaroslava Veselá z odboru sociálních šetření domácností statistického úřadu dokládá pohyb těchto položek během posledních tří let. "Od roku 2001 podíl výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje klesl z 21,4 procent na 19,9. Naproti tomu podíl výdajů na bydlení se zvýšil ze 17,7 na 18,4. V posledních dvou letech to tempo růstu výdajů na bydlení výrazně zpomalilo nebo lépe řečeno zastavilo, protože přecijen je tu vidět to zmrazené nájemné."

I když kromě nájemného se na vývoji nákladů na bydlení podepsal také růst cen energií. Podobnou změnou prochází výdaje na telekomunikace, které se na průměrné útratě rodiny podílí 4 procenty. Zatímco v roce 2001 připadalo na 100 domácností 77 mobilních telefonů, v roce 2003 jich bylo 122. Podobně je to s připojením na internet. V roce 2001 bylo připojených 5 procent domácností, o dva roky později už 11 procent. Není to ale segment, který v dlouhodobé časové řadě rostl nejrychleji.

Která položka to byla? "Nealkoholické nápoje. Ty výdaje úplně nejrychlejším tempem rostly ke konci minulého století, ale i teď je ten růst poměrně výrazný. Za poslední tři roky se zvedly o 3 litry na osobu, což je poměrně dost. Tam bylo tempo růstu úplně nejvyšší."

Když už jsme u těch potravin, podle Jaroslavy Veselé se potvrzuje trend mírného příklonu ke zdravé výživě. Klesá podíl mouky, pečiva a másla. Naopak stoupá podíl rostlinných tuků i spotřeba zeleniny a ovoce. Stále nejvíce peněz utrácíme za maso, jehož spotřeba stále roste. Teď se na našich výdajích podílí v průměru jednou čtvrtinou. Poměrně vysoká zůstává spotřeba uzenin - na průměrných výdajích rodin za maso činí třetinu.

Zajímavé je, že stále dost velká část potravin je podle označení statistiků zadarmo - jsou to plodiny nebo zvířata, které sami vypěstujeme. "U vepřového masa, protože jiné se prakticky doma nedostává, činil v 1.-3. čtvrtletí roku 2004 téměř 16 procent. Vejce 37,4 procent, čerstvé zeleniny 27 procent a čerstvého ovoce to bylo 35 procent. Tady se projevují zahrádky, které mají nejen zemědělské domácnosti. Přeci jen těch babiček na venkově je dost," myslí si Jana Veselá z Českého statistického úřadu.

Zajímavé také je, že více myslíme na zadní kolečka. Během posledních tří let totiž vzrostly výdaje domácností na pojištění o více než polovinu.

Jitka Hanžlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme