Jak a za co utrácíme?

České domácnosti nejvíce utrácí na potraviny, nealkoholické nápoje a na bydlení. Nejméně dáváme na vzdělání a výdaje za zdraví. Z výběrového šetření Čekého statistického úřadu vyplynulo, že v posledním třičtvrtě roku utratily domácnosti měsíčně v průměru na jednoho svého člena 7 606 korun. V této částce nejsou platby daně z příjmu a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Jak se mění struktura našich vydání?

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nákupní vozíky | Foto: Jan Rosenauer

Během minulých devíti měsíců utratily české domácnosti v průměru pětinu svých peněz za potraviny. Na bydlení daly 18 procent svých výdajů, ale na zdraví jen necelá dvě procenta a na vzdělání pouze šest desetin procenta. Kolem deseti procent tvoří náklady na dopravu včetně údržby vozu a také na kulturu. Struktura vydání se během let pomalu, ale jistě mění. Na úkor podílu potravin stoupají náklady na bydlení - ve kterých jsou zahrnuty i platby za energie, vodu, svoz odpadu, nájemné nebo náklady za běžnou údržbu.

Jaroslava Veselá z odboru sociálních šetření domácností statistického úřadu dokládá pohyb těchto položek během posledních tří let. "Od roku 2001 podíl výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje klesl z 21,4 procent na 19,9. Naproti tomu podíl výdajů na bydlení se zvýšil ze 17,7 na 18,4. V posledních dvou letech to tempo růstu výdajů na bydlení výrazně zpomalilo nebo lépe řečeno zastavilo, protože přecijen je tu vidět to zmrazené nájemné."

I když kromě nájemného se na vývoji nákladů na bydlení podepsal také růst cen energií. Podobnou změnou prochází výdaje na telekomunikace, které se na průměrné útratě rodiny podílí 4 procenty. Zatímco v roce 2001 připadalo na 100 domácností 77 mobilních telefonů, v roce 2003 jich bylo 122. Podobně je to s připojením na internet. V roce 2001 bylo připojených 5 procent domácností, o dva roky později už 11 procent. Není to ale segment, který v dlouhodobé časové řadě rostl nejrychleji.

Která položka to byla? "Nealkoholické nápoje. Ty výdaje úplně nejrychlejším tempem rostly ke konci minulého století, ale i teď je ten růst poměrně výrazný. Za poslední tři roky se zvedly o 3 litry na osobu, což je poměrně dost. Tam bylo tempo růstu úplně nejvyšší."

Když už jsme u těch potravin, podle Jaroslavy Veselé se potvrzuje trend mírného příklonu ke zdravé výživě. Klesá podíl mouky, pečiva a másla. Naopak stoupá podíl rostlinných tuků i spotřeba zeleniny a ovoce. Stále nejvíce peněz utrácíme za maso, jehož spotřeba stále roste. Teď se na našich výdajích podílí v průměru jednou čtvrtinou. Poměrně vysoká zůstává spotřeba uzenin - na průměrných výdajích rodin za maso činí třetinu.

Zajímavé je, že stále dost velká část potravin je podle označení statistiků zadarmo - jsou to plodiny nebo zvířata, které sami vypěstujeme. "U vepřového masa, protože jiné se prakticky doma nedostává, činil v 1.-3. čtvrtletí roku 2004 téměř 16 procent. Vejce 37,4 procent, čerstvé zeleniny 27 procent a čerstvého ovoce to bylo 35 procent. Tady se projevují zahrádky, které mají nejen zemědělské domácnosti. Přeci jen těch babiček na venkově je dost," myslí si Jana Veselá z Českého statistického úřadu.

Zajímavé také je, že více myslíme na zadní kolečka. Během posledních tří let totiž vzrostly výdaje domácností na pojištění o více než polovinu.

Jitka Hanžlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme