Michálek: Hranice pro mimořádné zdanění bank je účelová, aby vypadly středně velké. Přišli bychom o 10 miliard
Vládní koalice se zatím nedohodla na tom, jak přesně by měla vypadat mimořádná daň na neočekávané zisky energetických firem a bank. Poslanci přitom mají závěrečné hlasování o daňovém balíčku, jehož součástí je právě i mimořádné zdanění, na programu už tento pátek. „Jednání pořád běží, závěr zatím nemáme,“ říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS trvá na tom, že se má mimořádná daň na neočekávané zisky energetických firem a bank vztahovat jen na šest největších bank a má mít po celou dobu platnosti, tedy od roku 2023 po dobu tří let, sazbu 60 procent, Piráti chtějí, aby zahrnovala i středně velké banky a TOP 09 chce v dalších letech snížit sazbu na 40 procent. Jak je reálné, že se vládní koalice do pátku dohodne na všech parametrech mimořádného zdanění vybraných firem a bank?
Chceme se dohodnout a doufám, že se se to podaří. Netroufám si to ale odhadovat.
A co se stane, když ta dohoda nebude?
Řekl jsem k tomu vše, co jsem chtěl.
Piráti už ustoupili v tom, že netrvají na zdanění mimořádného zisku už za letošní rok a souhlasí se sazbou 60 procent, i když jste chtěli původně nižší. Jste připraveni na další ústupky, hlavně pokud jde o váš požadavek, že se má zdanění rozšířit i na menší banky? Tedy nejen šest největších, jak chce ministr financí Stanjura?
Jednání probíhá. Za nás je důležité, aby ta daň nebyla diskriminační a nebyla udělována účelově výjimka pro středně velké banky. A ty se tak nepodílely na nákladech energetické krize. Státní rozpočet je v rekordním deficitu, potřebujeme každou korunu a nemůžeme si dovolit přijít o deset miliard korun od středních bank.
Hranice je potřeba
V čem je podle vás účelové, že ministerstvo financí stanovilo jako hranici pro placení mimořádné daně v případě bank roční úrokový výnos ve výši šest miliard korun, což splňuje jen šest největších bank?
Nějakou hranici je potřeba stanovit. My jsme přišli s návrhem, aby byla tři miliardy korun ročních úrokových příjmů, což se odvíjí od údajů České národní banky. Druhá možnost jsou dvě miliardy korun, což se zase odvíjí od hranice pro mimořádného zdanění energetických firem. Těch šest miliard korun je stanoveno opravdu jen za účelem, aby se do windfall tax nedostaly středně velké banky.
Zastropování cen energií bude platit i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy, oznámil Fiala
Číst článek
Jinými slovy podezíráte ministra financí, že hranici stanovil tak, aby z toho některé banky - jako je J&T Banka, Air Bank či Fio Banka - vypadly?
Určitě nikoho takhle nepodezírám. Jenom jsem popsal, jak se situace má.
Vláda počítá s výběrem 33 miliard korun mimořádné daně od velkých bank za rok. Jak jste propočetl zvýšení výnosu daně o 10 miliard korun, když se bude vztahovat i na střední banky?
Je to zaokrouhlený odhad rozpočtového dopadu po celou dobu, kterou se ta daň bude platit. Vyplývá to z analýz ministerstva financí.
Máte podporu ještě nějaké další koaliční strany, aby se rozšířil okruh bank pro mimořádné zdanění?
Je to informace z uzavřeného jednání, nechceme to řešit přes média. Je to velmi citlivá věc.
Věříte tedy, že to prosadíte?
Souvisí to s vaší otázkou na začátku, už jsem odpověděl.
Původně jste chtěli také snížit sazbu mimořádné daně ze 60 procent jen na 40, a to v dalších dvou letech její platnosti. Na tom už netrváte?
My jsme to navrhli jako jeden balíček, který spočíval v tom, že pokud začnou banky platit daň hned (již za rok 2022, pozn. red.), tak je budeme motivovat i tím, že se jim časem sníží sazba. Vycházeli jsme z toho, že přirážka 60 procent k běžné dani (19 procent, pozn. red.) znamená celkově zdanění 79 procent a může tak být až konfiskační.
Může je tedy motivovat k tomu, aby odkláněly zdanitelné zdroje. Chtěli jsme tedy snížit možnost a motivaci daňových optimalizací. V okamžiku, kdy my teď těch sto miliard korun, které banky celkem vydělají za rok 2022, mimořádně zdaňovat nebudeme, tak Pirátská strana nepodporuje snižování sazby v dalších letech.
TOP 09 ale údajně trvá na postupném snižování sazeb.
Neuzavíráme se jednání, ale naše preferovaná varianta teď je, aby sazba zůstala po celou dobu 60 procent.
Záleží na vládě
Viděl jste nějaké propočty, že výběr mimořádné daně v očekávané výši 85 miliard korun za rok bude na kompenzace zastropovaných cen energií stačit? Vláda mezitím okruh spotřebitelů, na které se zastropování vztahuje, totiž dále rozšířila. A tím rostou potenciální nároky na kompenzace toho rozdílu cen dodavatelům energií.
To, jakým způsobem bude ten rozdíl kompenzován a jestli vůbec, je záležitostí nařízení vlády. Pokud vím, tak to zatím neexistuje. Na to musí být politická dohoda a rozdělovat můžeme jen to, co vybereme.
Schodek státního rozpočtu vzrostl na 286 miliard, informovalo ministerstvo financí
Číst článek
Na co jiného by tedy podle vás těch 85 miliard korun z mimořádné daně mělo jít než na kompenzace cen energií?
Na všechny výdaje způsobené válkou na Ukrajině. Měli jsme trojí valorizaci důchodů, která stojí státní rozpočet desítky miliard korun, úsporný tarif…
To se ale platilo již letos a od ledna se úsporný tarif ruší..
Ten se ruší, ano. Vyplatili jsme ale také rodinám mimořádnou pomoc na dítě a další věci. A není jasné, jestli to zastropování cen v příštím roce bude stačit a zda nebudou třeba další výdaje na pomoc.
Podle vás tedy není jisté, že se bude dodavatelům kompenzovat celý rozdíl mezi cenou dodané energie a určeným stropem?
To nařízení zatím není.
Znovuzavedení super hrubé mzdy?
Co říkáte na návrh Národní ekonomické rady vlády, jak posílit státní finance? Jedním z opatření je, aby vláda znovu zavedla zdanění super hrubé mzdy a získala tak přes sto miliard korun za rok.
My se řídíme programovým prohlášením vlády. Jako poslanci jsme zatím oficiálně nebyli seznámeni s těmi doporučeními NERVu a nevedli jsme o nich tedy žádnou politickou diskuzi. Mají je ale odborné týmy na ministerstvech. Takže víme, že jsou tam věci, které by se měly zvážit. Ale je potřeba nejprve udělat politické rozhodnutí, protože sebrat někomu peníze je jednoduché, ale my neseme politickou odpovědnost.
Prokop: U vlády necítím vůli se zabývat zvyšováním daní. Musí to ale příští rok přijít
Číst článek
Poslanec ODS Marek Benda v úterý po koaličním jednání oznámil, že vezme zpátky svůj návrh k daňovému balíčku, aby se snížilo zdanění loterií z 35 procent na 23 procent. Jak to zdůvodnil, že si to rozmyslel?
Je to výsledek koaliční dohody. Už dříve jsme se domluvili, že daňové změny se budou dělat až příští rok, a my to dohody ctíme. V tomto daňovém balíčku se řeší jen paušální daň a zdanění mimořádných zisků.
Příští rok tedy budete se snížením zdanění loterií souhlasit?
My souhlasíme s tím, aby se přenastavily výše sazeb podle reálné škodlivosti jednotlivých typů hazardních her. Bavíme se o tom, že by se třeba mohla daň z loterií výhledově snížit na 30 procent, protože v porovnání třeba s automaty je ta sazba excesivní a není to nastaveno koncepčně. Ale určitě nesouhlasíme s poklesem až na 23 procent.
