Šéf Komerční banky Juchelka: Odmítám, že by banky chystaly umělé snižování daní
Ačkoliv velké banky mají problém s daní z mimořádných zisků, která je podle nich nespravedlivá a diskriminační, vylučují jakékoliv umělé snižování svých výsledků tak, aby ji nemusely platit.
„Je to velmi lichý předpoklad, který musím odmítnout. Banky jsou jedním z nejregulovanějších sektorů v ekonomice. Mají velmi přísné dohlídky jak od České národní banky, tak od finančních a dalších úřadů. Pro mě je nepředstavitelné, že by se jakákoliv banka vychýlila někam na nebo dokonce za hranici daňového zákona,“ řekl generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka Radiožurnálu.
Banky podle něj zaplatí prostě takovou daň, jaká bude předepsaná v zákoně.
Mimořádnou daň, takzvanou windfall tax, chce stát vybrat jak od energetických firem, tak od bank. Platit bude od příštího roku až do roku 2025. Společnosti mají zaplatit 60 procent ze zisku, který převýší průměrný profit v letech 2018 až 2021 navýšený o 20 procent.
Windfall tax už letos? Politici mohli mít víc odvahy, myslí si ekonom
Číst článek
Stát ji zavádí proto, aby získal peníze na řešení energetické krize vyvolané ruskou agresí na Ukrajině. Ta způsobila raketový růst cen energetických komodit, které chce stát lidem zčásti kompenzovat.
Celkově chce ministerstvo financí na dani z mimořádných zisků získat za příští rok 85 miliard korun, z toho banky mají přispět zhruba 33 miliardami a zbytek připadá na energetické a petrolejářské firmy.
„Stát tolik od bank ale nevybere. Analytici předpokládají, že ten výběr bude menší,“ upozornil Juchelka. Odhad, kolik zaplatí Komerční banka, nechtěl zveřejnit. Nicméně podle šéfa České spořitelny Tomáše Salomona lze podle propočtů analytiků očekávat, že výběr mimořádné bankovní daně bude jen třetinový. Tedy kolem jedenácti miliard.
„Pak je na stole otázka, kdo neumí počítat,“ uvedl Salomon ve středu v debatě bankéřů na konferenci Banka roku.
Podle Juchelky objektivně v bankovním sektoru žádné mimořádné zisky nejsou. „Když se podíváte na výnosnost aktiv, výnosnost investovaného kapitálu, tak ta zůstává plus minus stejná,“ řekl s tím, že jedním z hlavních motorů ziskovosti bank byly donedávna hypotéky. Nyní je ale nových hypotečních úvěrů podle něj nejméně za mnoho let.
‚Zisky bank jdou nahoru‘
Tezi, že banky nemají mimořádný zisk, ovšem odmítá bývalý viceguvernér České národní banky, nyní předseda Národní rozpočtové rady, Mojmír Hampl.
„Když banky dělaly rozpočty na rok 2022, nemohly čekat, že základní sazba ČNB bude sedm procent. Všechny banky navíc samy připouští, že jejich zisky jdou nahoru právě díky zvyšování úrokových sazeb,“ upozornil Hampl v debatě.
Michálek: Hranice pro mimořádné zdanění bank je účelová, aby vypadly středně velké. Přišli bychom o 10 miliard
Číst článek
Banky vydělávají hlavně na rozdílu mezi zmíněnou sedmiprocentní sazbou, kterou získávají od České národní banky, a úrokovou sazbou, kterou pak dávají svým klientům.
Hampl je přesvědčen, že s růstem základních sazeb centrálních bank v Evropě bude přibývat zemí, které po mimořádném zdanění bank nakonec také sáhnou. „Windfall tax je dnes evropská realita a oprávněná filosofie,“ soudí Hampl.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se nicméně neobává, že by stát potřebné peníze nevybral. Spoléhá hlavně na příjmy od energetických firem, které kromě daně z mimořádných zisků budou státu platit i nadměrné příjmy z výroby elektřiny.
Pokud jde o banky, vycházelo ministerstvo z kvalifikovaného odhadu situace v minulých měsících. Pokud hrozba mimořádného zdanění povede k tomu, že banky zvýší úročení účtů svých klientů a budou mít nižší zisk, bude to nakonec podle Stanjury pozitivní alespoň pro tuzemské spotřebitele.
Menší banky nemusí platit
Juchelka je ale přesvědčen, že banky dávají klientům dost a úroky zvyšovat nebudou.
„Díky konkurenčnímu trhu se banky předhánějí, jestli budou úročit spořící účet pěti procenty nebo 4,9 procenta. Jsou tu i vybrané produkty s výnosem začínajícím šestkou. Takže neočekával bych, že pokud ČNB zůstane na sedmi procentech základní sazby, že by to šlo někam ještě dál,“ uvedl.
Čistý zisk bank stoupl v prvním pololetí o 23,6 miliardy na 54,6 miliardy korun, oznámila ČNB
Číst článek
Bankám vadí také to, že stát daň uvalil jen na vybraných šest bank, které mají takzvaný čistý úrokový výnos za rok šest a více miliard korun. Ostatní středně velké a menší banky ji platit nemusí. „Vybrat jeden sektor ke zdanění je nenormální krok. Když v tom sektoru ještě vyberete jen nějaké hráče, tak je to nenormální na druhou,“ uvedl.
Zda se budou banky mimořádnému zdanění nějak právně bránit, zatím není jasné. Podle Salomona je například nezařazení ostatních bank do zdanění téma pro antimonopolní úřad.
„Každé vedení banky si teď dělá své analýzy, je ale příliš brzy na prohlášení, zda přichází v úvahu nějaké právní kroky. Je třeba počkat, jak zákon bude ve finále vypadat a jak bude působit na trh,“ uzavřel Juchelka.
