Japonská ekonomika zpomaluje. Ale méně, než čekali odborníci
Hrubý domácí produkt Japonska meziročně klesl o 1,3 procenta. Trh přitom kvůli následkům zemětřesení, tsunami a jejich následkům ve výrobě, předpovídal dvojnásobný propad. Přes obavy z ochlazení domácí ekonomiky, zveřejněné statistiky přispěly k růstu asijských trhů.
Analytik X Trade Brokers Jaroslav Brychta ve Světě o osmé ocenil, že Japonsku se mimořádně rychle daří vypořádat s následky zemětřesení. „Už v tomto čtvrtletí by se tamní výroba měla vrátit na úroveň před březnovým zemětřesením.“
Ve 3. čtvrtletí by pak ekonomika už měla začít růst. Za největší riziko ale označil pokles zahraniční poptávky, který může být důsledkem zpomalující světové ekonomiky i prudce rostoucí japonské měny.
Analytik X Trade Brokers Jaroslav Brychta ve Světě o osmé ocenil, že Japonsku se mimořádně rychle daří vypořádat s následky zemětřesení
Vývoz z Japonska se v období od dubna do června propadl o 4,9 procenta. To je druhý největší propad po oslabení způsobeném kolapsem globální ekonomiky po pádu banky Lehman Brothers. Část z toho je dána tím, že březnové zemětřesení poškodilo výrobní zařízení.
Propad v Japonsku je podobný, jako hlásí Hongkong a Singapur. Zároveň ho ale někteří experti považují za další signál toho, že svět zpomaluje. „Data, která přicházejí z USA, tomu rozhodně dál napovídají, a obávám se, že i nadále přicházet budou,“ konstatoval Brychta.
Důvěra v možnosti politiků klesá
Prezident Světové banky Robert Zoellick včera řekl, že trh ztratil důvěru v řídící schopnosti politiků na Západě. „Investoři přestávají mít důvěru například ve státní dluhopisy některých zemí.“
„V eurozóně jsme svědky výrazného růstu výnosů z dluhopisů Španělska, Itálie. Klesá důvěra v tyto země, investoři nejsou ochotni jim půjčovat další prostředky, rostou úrokové sazby a těmto státům rostou náklady na obsluhu dluhu.“
Německo už podle listu Welt am Sonntag není proti společným evropským dluhopisům. Brychta si však nemyslí, že by to mohlo přinést uklidnění na trzích. „Základní otázkou je, zda politici vůbec mohou se současnou situací něco dělat. A zda existuje nějaká zázračná pilulka, která by nás přenesla přes veškeré obtíže.“
„Podle mého soudu vytvoření jakéhosi společného trhu s dluhopisy tak nakonec nic neřeší. A dochází pouze k tomu, že země, které měly dříve problémy, tak zázračně získají důvěryhodnost a Evropa se může dále zadlužovat.“
Jaroslav Brychta také zdůraznil, že rozdíl spočívá jen v tom, že rizika problémových zemí jsou pouze transformována na stále ještě relativně zdravé státy.